My, studenti z Neředína ve světě: Lukáš Mráček

Středa 2. říjen 2019, 8:00 – Text: Jitka Martincová

Se začátkem nového akademického roku se opět vracíme s příspěvkem do našeho pravidelného seriálu My studenti z Neředína ve světě, ve kterém se nám tentokrát představí Lukáš Mráček, student ochrany obyvatelstva, který se nedávno vrátil ze svého studijního pobytu v Japonsku. Země vycházejícího slunce ho nadchla nejen velkým sportovním vyžitím, ale také zcela odlišnou a jedinečnou kulturou a mentalitou. Přečtěte si, proč by Vám Lukáš tuto destinaci vřele doporučil.

 

 

Proč jsi zvolil právě tuto destinaci?

Chtěl jsem zažít a pocítit jinou kulturu a zlepšit se v bojových sportech, především pak v brazilském jiu-jitsu.

 

 

Cítil jsi podporu ze strany zahraničního koordinátora na hostitelské univerzitě?

Ano, koordinátorky na NSSU vždy rády pomohly. Občas sice komunikace byla mírně chaotická, nebo jsme se přesně nepochopili, ale vždy vše skončilo dobře. Byly velice ochotné!

 

 

Můžeš popsat své zkušenosti s ubytováním a stravováním? Kde konkrétně jsi bydlel?

Bydlel jsem na chlapecké ubytovně NSSU v pokoji s klimatizací, který jsem měl sám pro sebe. Pokoj byl sice v 6. patře bez výtahu (legday everyday), ale po měsíci jsem si na to zvykl a bylo to celkem příjemné. Stravování bylo skoro na denní bázi ve školní jídelně a k večeři jsem si kupoval nudle z obchodu – snědl jsem 95 instantních nudlí, abych ušetřil. A tímto se dostávám k další věci, což je trochu dražší lifestyle v Tokiu. Je třeba se připravit na vyšší sazby za jídlo, než jsme zvyklí v Česku.

 

 

Jak probíhalo Tvé studium?

Měl jsem osm fyzických předmětů, od bojových umění až po tanec. Všechny jsem absolvoval s japonskými prváky. Předměty pro mne byly velice jednoduché, ale přeci jen každá lekce měla hodinu a půl, takže pro netrénujícího člověka to může být náročnější.

 

 

Jaké předměty jsi absolvoval? Můžeš popsat jejich průběh/problémy/výzvy, komunikaci s vyučujícími?

Prošel jsem si gymnastikou, stolním tenisem, softballem, plaváním, tancem, judem, kendem a volejbalem. Většinu předmětů jsem měl s kolegou z Německa, který plynně mluvil japonsky, takže mi často překládal, ale v některých předmětech jsem na to byl sám a vždy se mezi studenty našel někdo, kdo pomohl, nebo stačila vzájemná snaha o porozumění s vyučujícím. Nikdy jsem neměl problém s jazykem i přesto, že japonsky nemluvím. Velké výzvy v předmětech pro mě nebyly, ale jak už jsem dodal, pro netrénujícího člověka by to nemuselo být tak lehké.

 

 

Jaký jsi měl na zahraniční univerzitě studijní jazyk? Měl jsi kvůli cizímu jazyku problém s výukou?

Studijní jazyk byla japonština, sem tam se objevila i angličtina, ale jak jsem psal výše, nepředstavovalo to pro mě žádný problém.

 

 

Jak jsi trávil volný čas?

Ve volném čase jsem trénoval gymnastiku v gymnastickém klubu na univerzitě, brazilské jiu-jitsu a chodil jsem na anglické lekce pro studenty. Sečteno a podtrženo, týdně jsem průměrně natrénoval plus mínus 50 hodin i se zapsanými předměty.

 

 

Když si odmyslíš cestování a bohatý společenský život, jak jsi vyšel se stipendiem?

Stipendium pokrylo letenku, ubytování a jídlo.

 

 

Cítil ses v zemi bezpečně?

ANO, Japonsko je velice bezpečná země.

 

 

Na co by si studenti chystající se do této destinace měli dát pozor?

Pouze na vyšší ceny. Japonci jsou tolerantní vůči cizincům, takže nějaké společenské prohřešky Vám odpustí. A ze začátku Vám bude připadat, že se Vám lidé na ulici a v metru vyhýbají, to je ale pro ně zcela normální, tak nebuďte zděšení.

 

 

Co Tě v této zemi nejvíce zaujalo či zaskočilo?

Pracovní nasazení Japonců. Kdo to nezažil, neuvěří nebo nepochopí.

 

 

Dostal jsi se někdy do problémů kvůli odlišné kultuře nebo náboženství?

Nikdy.

 

 

Liší se nějak stereotypní zobrazení země, které známe z médií, od reality?

Většina faktů je víceméně pravdivá, ale jsou tam i odlišnosti. Myslím, že lidé si nedokáží doopravdy představit jaké to v Japonsku ve skutečnosti je. Všichni ví, že Asiati jsou pracovití a je pravda, že je opravdu pro ně práce skoro to nejdůležitější na světě (alespoň to je můj vlastní názor). Jejich pracovní nasazení je neuvěřitelné až skoro „robotí“. Například jsou schopní pracovat 12 hodin se stále stejným přístupem, na rozdíl od Evropy, kde jsou často lidé po 1 hodině práce znechucení.

 

 

Co považuješ za největší přínos svého studijního pobytu?

Pravděpodobně tréninky brazilského jiu-jitsu a pocítění japonské mentality. Opravdu mě oslovil jejich přístup a jejich styly tréninků.

 

 

Komu především bys doporučil tento pobyt?

Především bych doporučil pobyt lidem, kteří se chtějí zlepšit ve sportu. Na univerzitě je přes 70 klubů a spolků. Mají tam skoro všechny sporty, na které si vzpomenete, a kvalita je vysoká. Já tam jel s tímto motivem a jsem nadmíru spokojen.

 

Zpět

Nastavení cookies a ochrany soukromí

Na našich webových stránkách používáme soubory cookies a případné další síťové identifikátory, které mohou obsahovat osobní údaje (např. jak procházíte naše stránky). My a někteří poskytovatelé námi využívaných služeb, máme k těmto údajům ve Vašem zařízení přístup nebo je ukládáme. Tyto údaje nám pomáhají provozovat a zlepšovat naše služby. Pro některé účely zpracování takto získaných údajů je vyžadován Váš souhlas. Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat (odkaz najdete v patě stránek).

(Technické cookies nezbytné pro fungování stránek. Neobsahují žádné identifikační údaje.)
(Slouží ke statistickým účelům - měření a analýze návštěvnosti. Sbírají pouze anonymní data.)
(Jsou určeny pro propagační účely, měření úspěšnosti propagačních kampaní apod.)