HBSC studie: Mladí Češi jsou ve volném čase aktivní, sportují nebo chodí do kroužků

Z infografiky HBSC studie.
Repro: Žurnál UP
čtvrtek 31. říjen 2019, 12:00 – Text: (red)

České děti jsou aktivní. Podle studie vědců z Univerzity Palackého se organizovaným aktivitám věnuje 86 procent školáků ve věku 11–15 let. Pouze každé sedmé dítě tak nemá žádnou pravidelnou volnočasovou aktivitu. Nezanedbatelná část dětské populace ale stráví čtyři a více hodin denně před obrazovkou počítačů, televizí či chytrých telefonů, a čelí tak zvýšeným zdravotním rizikům. 

Nově zveřejněná data studie HBSC (Health Behaviour in School-aged Children) ukazují, že většina mladých lidí ve věku 11–15 let tráví svůj volný čas aktivně. Plní ho týmovými i individuálními sporty, činnostmi v uměleckých kroužcích nebo v mládežnických organizacích. Mezi chlapci převažují týmové sporty (58 procent), u dívek umělecké aktivity (60 procent). „Zjistili jsme, že děti, které tráví svůj volný čas organizovaně, se těší vyšší životní spokojenosti a jsou úspěšnější ve škole. Najdeme mezi nimi také menší počet pravidelných kuřáků i těch, kteří mají zkušenost s opakovanou opilostí,“ říká vedoucí výzkumného týmu Michal Kalman.

S rodinou a aktivně

Výzkum se zaměřil také na způsoby trávení volného času v rodinách. Mezi oblíbené činnosti patří i v tomto případě sport. Společně se svými rodiči sportuje alespoň jednou týdně skoro 40 procent dospívajících. „Z dlouhodobého pohledu je to velmi dobrá zpráva. Před 16 lety to bylo jen 30 procent a rodinné prostředí je z hlediska aktivního životního stylu zásadní,“ doplňuje Petr Baďura z fakulty tělesné kultury. Dodává, že zároveň narostl počet rodin, které chodí na pravidelné společné procházky. Aktivní trávení volného času je podle něj typičtější v lépe situovaných rodinách. Týká se to společného sportování i návštěv restaurací, kina, pravidelných procházek nebo času stráveného povídáním si.

Důležitou roli v životě mladých lidí hrají také neorganizované aktivity bez předem dané struktury, termínu či pravidelnosti. Patří mezi ně četba, hraní stolních nebo karetních her, návštěvy kina, čas strávený „jen tak“ s rodinou, s vrstevníky v parku, na sídlišti nebo obyčejné nicnedělání.

Do knížky se začte alespoň jedenkrát týdně necelá třetina dětí, přičemž výrazně převládají dívky nad chlapci (41 procent vs. 24 procent). Venku „před barákem“ nebo v parku se každodenně s kamarády potkává jen asi pětina dětí. Naopak děti často volí nákupní centra. Několikrát do týdne je pro zábavu nebo rozptýlení navštíví tři z deseti náctiletých, přičemž častěji se jedná o děti z chudších rodin.

Zajímavé místo mezi „aktivitami“ ve volném čase má také nicnedělání – povalování se na gauči či v posteli. Takto několikrát do týdne tráví čas až 40 procent dětí. „To ale nelze vnímat jen negativně. Některé studie naznačují, že příležitostné nudění zvyšuje zejména u mladších dětí kreativitu a představivost,“ upozorňuje Petr Baďura.

Rizikové čtyři hodiny denně u obrazovky

Významným konzumentem času jsou elektronická zařízení. Čtyři hodiny a více stráví sledováním televize a videí ve všedních dnech 19 procent chlapců a 15 procent dívek, o víkendech je to pak celá třetina chlapců a 27 procent dívek. Hraním her ve všedních dnech tráví čtyři a více hodin téměř každý čtvrtý chlapec (23 procent) oproti 9 procentům dívek. Dívky jsou naopak častěji na sociálních sítích nebo brouzdají na internetu. Mladá generace zároveň zvládá kombinovat několik takových aktivit souběžně.

„Nadměrný čas u obrazovky počítače, televize či chytrého telefonu představuje pro děti značné riziko nejenom z hlediska nadváhy a obezity, negativně ovlivňuje také kvalitu spánku a má vliv na výskyt depresí,“ uzavírá Srđan Matić, představitel Světové zdravotnické organizace (WHO) v ČR. Právě WHO dlouhodobě zaštiťuje studii HBSC v mezinárodním měřítku a její závěry slouží k vypracování strategických dokumentů, politik či praktických doporučení.

Studie HBSC je jedním z nejrozsáhlejších zdrojů dat o životním stylu dětí a dospívajících na světě. Do aktuálního výzkumu se v ČR zapojilo 230 škol a v nich 13 tisíc dětí. Tým z Fakulty tělesné kultury UP dlouhodobě sleduje a komentuje faktory ovlivňující zdraví českých školáků ve věku 11, 13 a 15 let. 

Vybraná data včetně infografiky je možné si projít na webové prezentaci www.zdravagenerace.cz.

Zpět