Cílem doktorského studijního programu je výchova samostatných tvůrčích vědecko-výzkumných pracovníků v oboru kinantropologie. Doktorský studijní program (DSP) na FTK UP je zaměřen na vědu, výzkum, vývoj a inovace v disciplínách rozvíjejících obecný základ kinantropologie, které podle zaměření jednotlivých uchazečů garantují školitelé. Obsah studia je určen individuálním studijním plánem, který na návrh školitele schvaluje oborová rada. Dílčím cílem studia je zvládnutí problematiky metodologie výzkumu a její aplikace v oborových subdisciplínách. Volba výzkumného zaměření odpovídá nejen zájmu studentů, ale především dlouhodobým prioritám fakulty v oblasti vědy a výzkumu v souladu se strategickým záměrem FTK UP.
Informace o platnosti akreditace doktorského studijního programu Kinantropologie je uvedena na Úřední desce FTK UP.
Důležité termíny
Termín podání přihlášek:
- od 1. listopadu 2024 do 31. května 2025
Termín přijímacích zkoušek:
- červen až září 2025
Konkrétní termín konání přijímací zkoušky bude uchazeči o studium sdělen v Pozvánce k přijímacímu řízení, která mu bude zaslána na doručovací adresu uvedenou v přihlášce.
Přihláška ke studiu
Přihláška ke studiu se podává výlučně elektronickou formou pomocí webové aplikace Přihláška UP.
Lhůta pro podání přihlášek je stanovena od 1. listopadu 2024 do 31. května 2025. Pro přijetí a řádné zaregistrování přihlášky platí podmínka řádného vyplnění povinných osobních údajů, zvolení studijního programu a zaplacení poplatku za úkony spojené s přijímacím řízením.
Poplatek za úkony spojené s přijímacím řízením ve výši 790 Kč je nutné uhradit ihned po volbě studijního programu, nejlépe on-line platební kartou. Podrobnosti o způsobu platby a platební údaje jsou uvedeny v Přihlášce UP. Tento poplatek je nevratný. Pouze úspěšnou úhradou poplatku za úkony spojené s přijímacím řízením se má za to, že uchazeč přihlášku ke studiu doručil.
Povinné přílohy přihlášky
Uchazeč o studium je povinen ve stanovené lhůtě do 31. 5. 2025 zaslat poštou na adresu Oddělení pro vědu a výzkum (Fakulta tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci, třída Míru 117, 771 11 Olomouc) následující dokumenty:
- vytištěnou a podepsanou zkrácenou verzi e-přihlášky,
- vyplněný formulář podrobná verze přihlášky,
- strukturovaný životopis,
- odborné reference dvou osob, které mohou posoudit uchazečovu předchozí vědeckou a odbornou aktivitu (návrh osnovy pro zpracování reference),
- projekt dizertační práce (max. 6 stran),
- doklad o vykonání mezinárodně uznávané zkoušky z anglického jazyka (pokud uchazeč tento doklad má) v případě žádosti o prominutí přijímací zkoušky (min. úroveň C1);
- písemný seznam odborných přednášek a publikovaných vědeckých prací, případně i posudky těchto prací (pokud tyto aktivity byly realizovány).
Adresa pro zasílání přihlášek:
Oddělení pro vědu a výzkum
Fakulta tělesné kultury
Univerzita Palackého v Olomouci
třída Míru 117
771 11 Olomouc
Podmínky přijetí
Ukončené vysokoškolské vzdělání
Pro přijetí do doktorského studijního programu je podmínkou získání vysokoškolského vzdělání (minimálně magisterského stupně), což je nutné doložit nejpozději ke dni zápisu ke studiu úředně ověřenou fotokopií diplomu dokladující získané vysokoškolské vzdělání (notář, CzechPoint, obecní úřad atd.).
Vykonání přijímací zkoušky
Pro přijetí do doktorského studijního programu je podmínkou úspěšné absolvování přijímací zkoušky:
Písemný test z anglického jazyka
Uchazeč o studium vykoná Quick Placement Test (QPT). QPT je použit ke stanovení celkové úrovně anglického jazyka pomocí bodové škály (0-100 bodů). QPT je adaptivním testem (test sám určí konečný počet otázek, které je potřeba uchazeči o studium položit), není časově limitovaný a testuje znalosti z gramatiky, porozumění textu a poslechu. Maximální možné skóre z QPT je 100 bodů.
Pro úspěšné zvládnutí Testu z anglického jazyka musí uchazeč o studium získat nejméně 50 bodů, což odpovídá znalostem anglického jazyka na úrovni B1, tedy Pre-Intermediate.
Ústní zkouška
V rámci ústní zkoušky jsou hodnoceny tyto oblasti:
- Odborná způsobilost (schopnost syntetického pohledu a orientace v aktuálním stavu poznání) uchazeče v kinantropologické problematice související se zamýšleným tématem disertačního projektu
- Předpoklady uchazeče pro samostatnou práci v oblasti vědy a výzkumu
- Téma disertační práce a kvalita projektu disertační práce
V každé oblasti je uchazeč hodnocen podle níže uvedené bodové škály. Maximální možný počet bodů z Ústní zkoušky je 30 bodů (3 oblasti x 10 bodů).
Pro úspěšné zvládnutí Ústní zkoušky musí uchazeč o studium v každé z oblastí 1) a 3) získat nejméně 4 body a zároveň musí celkově získat nejméně 14 bodů.
| Počet bodů | Deskriptor | Charakteristika | Bližší specifikace výkonu |
|---|---|---|---|
| 10 | Vynikající | Vysoce nadstandardní | Vynikající výkon pouze s drobnými chybami |
| 8 | Výborné | Nadstandardní | Nadprůměrný výkon, ale s určitými chybami |
| 6 | Velmi dobré | Standardní | Celkově dobrý výkon, ale se značnými nedostatky |
| 4 | Dobré | Uspokojivé | Přijatelný výkon, ale se značnými nedostatky |
| 2 | Dostačující | Absolvování s výhradami | Výkon splňující minimální požadavky |
| 0 | Nevyhovující | Zcela nevyhovující | Je zapotřebí značné množství další práce |
Téma disertační práce
Uchazeč o studium uvede v přihlášce jméno odborníka, s nímž bylo předběžně jednaláno jako s případným školitelem a rovněž uvede předběžné téma své disertační práce, na kterém se s potenciálním školitelem shodli.
Seznam školitelů včetně a jejich vypsaných témat disertačních pracíspecializací je uveden níže.
Prioritizace témat
S cílem zvýšit efektivitu doktorského studia a podporu studentů je nastavena prioritizace vypisovaných témat disertačních prací. Tato prioritizace může být zohledněna v rámci přijímacího řízení do DSP na FTK UP. Záměrem je mimo jiné zajistit, aby studenti měli optimální podmínky pro splnění všech studijních a publikačních povinností, a současně vytvořit příznivé prostředí, které bude zahrnovat i jejich odpovídající finanční ohodnocení.
Byly definovány tři úrovně priorit pro vypisovaná témata disertačních prací:
- Priorita 1: Témata navázaná na zahajovaný výzkumný projekt s dostupnými finančními prostředky pro doktoranda
Témata jsou koncipována tak, aby byla součástí konkrétního výzkumného projektu, jehož řešení je zahajováno (nebo jehož řešení se významně překrývá s předpokládanou dobou studia uchazeče). Projekt a disertační výzkum se vzájemně doplňují a design disertačního projektu je v souladu s cíli výzkumného projektu. Z prostředků projektu je navíc možné krýt mzdové náklady spojené s úvazkem doktoranda. - Priorita 2: Témata navázaná na zahajovaný výzkumný projekt bez dostupných finančních prostředků pro doktoranda
Témata jsou stejně jako v Prioritě 1 úzce provázána s výzkumným projektem, ale v jeho rozpočtu nejsou alokovány finance na úvazek doktoranda. Výhoda pro studenta spočívá zejména v odborném a obsahovém zázemí projektu. - Priorita 3: Témata bez vazby na zahajovaný výzkumný projekt
Témata, která nejsou součástí žádného konkrétního zahajovaného výzkumného projektu, avšak školitel je připraven k nim poskytnout případnému uchazeči podporu při přípravě projektu disertační práce a následně studenta vést. I tato témata jsou plnohodnotná a mohou vést k úspěšnému dokončení studia, nicméně předpokládají větší míru vlastní iniciativy uchazeče i odborného vedení ze strany školitele.
Seznam školitelů a vypsaných témat disertačních prací
Pro aktuální přijímací řízení jsou vypsána tato témata:
Priorita 1
Témata s návazností na výzkumný projekt ReDiKid: Odolné dítě v digitálním světě (OP JAK):
• Dlouhodobý vývoj dětské resilience a její role v prevenci rizikového chování
Anotace: Téma se soustředí na sledování vývoje resilience u dětí v klíčové životní fázi přechodu od pozdního dětství do rané adolescence. Doktorand/ka bude zkoumat, jak se resilience v průběhu času proměňuje, jaké vnitřní (např. osobnostní, behaviorální) a vnější (např. rodinné, školní, digitální či sociální) faktory její vývoj zásadně ovlivňují a které z nich slouží jako klíčové ochranné prvky vůči rizikovému chování (včetně pohybová inaktivity, sedavého chování a nedostatku spánku). Na základě komplexních a opakovaných dotazníkových šetření reprezentativního vzorku rodin nebo objektivních metod u kohorty rodin bude možné identifikovat změny a specifické trajektorie resilience, rozpoznat ohrožené skupiny a navrhnout účinná preventivní doporučení pro praxi.
• Pohybového chování, pohybová a digitální gramotnost v kontextu rozvoje resilience a prevence rizikového chování u dětí
Anotace: Téma se zaměřuje na pochopení, jak každodenní pohybové vzorce, úroveň tělesné zdatnosti, míra pohybové i digitální gramotnosti a celkový životní styl dětí přispívají k formování jejich odolnosti vůči stresu a náročným situacím. Doktorand/ka bude zkoumat, jak konkrétní aspekty pohybového chování (pohybová aktivita, sedavý způsob života, spánek), dovednosti v oblasti digitálního prostředí a schopnost pracovat s informačními zdroji ovlivňují schopnost dětí čelit sociálním či psychickým výzvám.
• Rodinné, školní a zastavěné prostředí ve vztahu k dětské odolnosti
Anotace: Toto téma se zabývá tím, jak rodinné prostředí, školní podmínky, vybavenost, sociální klima ve třídě, okolní zástavba a dostupnost příležitostí k pohybovým aktivitám ovlivňují vývoj odolnosti u dětí. Doktorand/ka bude zkoumat, jak jednotlivé nebo kombinace prostředí (škola, veřejný prostor, přírodní i městské lokality) v součinnosti s rodinným a komunitním zázemím formuje schopnost dětí lépe zvládat zátěž, minimalizovat rizikové projevy a udržovat zdravé návyky.
Pro upřesnění tématu a projektu disertační práce v rámci Priority 1 je možné kontaktovat tyto školitele:
doc. Mgr. Roman Cuberek, Ph.D.; doc. Mgr. Aleš Gába, Ph.D.; prof. Mgr. Jana Pelclová, Ph.D.; doc. Mgr. Dagmar Sigmundová, Ph.D.
Priorita 2
Téma s návazností na výzkumný projekt SUNRISE (International Study of Movement Behaviours in the Early Years):
• 24hodinové pohybové chování (pohybová aktivita, sezení, spánek) u předškolních dětí a jejich rodičů včetně hodnocení kognitivního a motorického vývoje dětí v kontextu rodinného prostředí
Pro upřesnění tématu a projektu disertační práce je možné kontaktovat tuto školitelku: doc. Mgr. Dagmar Sigmundová, Ph.D.
Téma s návazností na výzkumný projekt longitudinální studie změn 24hodinového pohybového chování rodin s dětmi mladšího školního věku (GAČR):
• Změny v 24hodinovém chování rodičů a dětí při přechodu dětí z mateřské školy na základní školu
Anotace: Téma se zaměřuje na sledování (akcelerometrie) změn v pohybové aktivitě, sedavém chování a spánku u dětí a jejich rodičů v průběhu klíčového období přechodu dětí z mateřské školy na základní školu. Součástí výzkumu bude opakované měření (v horizontu 2–3 let) s důrazem na to, jak se mění plnění doporučení pro pohyb a spánek, a také na identifikaci sociálnědemografických faktorů, které mohou tyto změny ovlivňovat. Důležitou roli budou hrát faktory spojené s nárůstem tělesné hmotnosti dětí, u nichž bude zkoumán jejich možný vliv na vznik nadváhy či obezity.
Pro upřesnění tématu a projektu disertační práce Priorita 2 je možné kontaktovat tyto školitele:
prof. Mgr. Erik Sigmund, Ph.D.; doc. Mgr. Dagmar Sigmundová, Ph.D.
Priorita 3
| Školitel | Specializace |
|---|---|
| Reza Abdollahipour, Ph.D. | • The influence of attentional focus instructions on motor performance and learning • Investigating underlying mechanism of attentional focus instructions • The influence of motivation on motor performance and learning • Intervention programs for enhancing motor performance and learning of individuals with special needs • The influence dual-tasking on motor performance of children with and without motor difficulties |
| doc. PhDr. Michal Botek, Ph.D. | • Laboratorní screening odezvy organismu na normobarickou hypoxii ve vztahu k predikci vzniku akutní horské nemoci • Hodnocení vztahu mezi úrovní autonomní kardiální regulace a adaptační odezvou na hypoxický trénink • Účinky molekulárního vodíku na odezvu organismu v klidových podmínkách, během zatížení a zotavení • Účinky molekulárního vodíku a aerobního tréninku na odezvu organismu u osob s nadváhou a obezitou |
| doc. Mgr. Jan Bělka, Ph.D. | |
| doc. Mgr. Roman Cuberek, Ph.D. | • Inovativní metody a přístupy k hodnocení pohybové aktivity • Tělesná zdatnost dětí v České republice v kontextu jejich pohybové aktivity a prostředí |
| prof. PhDr. Karel Frömel, DrSc. | • Skladba školní pohybové aktivity v rozdílných edukačních podmínkách • Asociace mezi preferencemi, provozovanými typy a intenzitou pohybových aktivit adolescentů • Verifikace doporučení ke školní pohybové aktivitě |
| doc. Mgr. Aleš Gába, Ph.D. | • Hodnocení kombinovaného efektu pohybové aktivity, sedavého chování a spánku na dětskou obezitu pomocí analýzy kompozičních dat • Analýza asociací mezi tělesným složením a pohybovou aktivitou u vybraných populačních skupin – průřezová a prospektivní analýza |
| Mgr. Zdeněk Hamřík, Ph.D. | • Volný čas, životní styl a zdravotní chování vybraných skupin populace • Parky, rekreační plochy a dětská hřiště v kontextu komunální politiky a životního stylu obyvatel • Volný čas, rekreační aktivity a aktivní formy cestovního ruchu |
| Mgr. Karel Hůlka, Ph.D. | • Rozvoj a ověřování vlastností geolokačních systémů v prostředí sportovních her • Možnosti zatěžování ve sportovních hrách brankového typu • Diagnostika kondiční připravenosti hráčů ve sportovních hrách |
| Mgr. František Chmelík, Ph.D. | • Longitudinální sledování asociací pohybového chování a wellbeingu a životní spokojenosti u dětí a adolescentů • Hodnocení 24hodinového pohybového chování (pohybová aktivita, sedavé chování, spánek) u specifických skupin populace |
| prof. RNDr. Miroslav Janura, Dr. | • Biomechanická analýza chůze u vybraných skupin populace – stanovení obecných mechanismů chodeckých stereotypů v závislosti na vnitřních funkčních podmínkách jedince a charakteristikách fyzikálního prostředí • Posturální stabilita vybraných skupin populace ve statických, kvazistatických a dynamických situacích |
| prof. PhDr. Ivo Jirásek, Ph.D. | • Možnosti překročení stávajícího paradigmatu boje s obezitou a sedavým chováním – transracionální a spirituální techniky • Náboženství, spiritualita, sport • Role pohybu v české tradici výchovy v přírodě a holistické výchově (v diskursu zážitkové pedagogiky) • Zdroje smyslu života (po skončení sportovní kariéry) |
| prof. Mgr. Martin Kudláček, Ph.D. | • Kompetence a postoje učitelů tělesné výchovy a studentů učitelství tělesné výchovy ve vztahu k práci v integrované tělesné výchově • Integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve školní tělesné výchově • Vliv specifických programů aplikovaných pohybových aktivit na kvalitu života osob s tělesným postižením, jejich sebepojetí a vybrané motorické kompetence |
| Mgr. Michal Kudláček, Ph.D. | • Typologie volnočasových pohybových aktivit v kontextu životního stylu vybraných skupin populace • Struktura a trendy volnočasových pohybových aktivit u vybrané populační skupiny |
| prof. PaedDr. Michal Lehnert, Dr. | • Výkonnostní a zdravotně-preventivní účinky tréninkových programů stimulace síly dolních končetin na svalové a nervosvalové funkce u mladých sportovců |
| prof. Mgr. Josef Mitáš, Ph.D. | • Verifikace nových technologií k monitoringu pohybové aktivity • Komplexní monitoring PA adolescentů s využitím systému INDARES • Komplexní monitoring PA adolescentů a podmínek prostředí s využitím systému INDARES • Hodnocení PA adolescentů v podmínkách prostředí s využitím objektivních systémů hodnocení prostředí (GPS, GIS, PALMS, MAPS) |
| doc. Mgr. Jana Pelclová, Ph.D. | • Hodnocení 24hodinového pohybového chování a spánku na základě intenzity, typu a postury u specifických populací (senioři, pacienti atd.) ve vztahu ke zdraví. |
| doc. RNDr. Miroslava Přidalová, Ph.D. | • Hodnocení vybraných parametrů seniorské křehkosti a životní spokojenosti u institucionalizovaných seniorů • Hodnocení vizuomotorické koordinace a paměťových schopností u institucionalizovaných seniorů • prostřednictvím Vienna test systemu • Vliv pohybové aktivity na změny vybraných somatických parametrů u různých populačních skupin • Vliv exogenních činitelů na vybrané somatické charakteristiky u dětí školního věku • Morfologické charakteristiky nohy ve vztahu k tělesným parametrům |
| doc. Mgr. Kateřina Raisová, Ph.D. | • Vliv chronických onemocnění dýchacího systému na úroveň pohybové aktivity, na běžné denní aktivity, rovnováhu, toleranci zátěže, symptomy onemocnění a kvalitu života ve vztahu ke zdraví • Vliv plicní rehabilitace u chronických onemocnění dýchacího systému na úroveň pohybové aktivity, na běžné denní aktivity, rovnováhu, toleranci zátěže, symptomy onemocnění a kvalitu života ve vztahu ke zdraví |
| prof. Mgr. Erik Sigmund, Ph.D. | • Trendy a koreláty nadváhy/obezity Českých adolescentů vzhledem k socioekonomickému statusu rodin v období let 2002-2018 • Současné trendy v pohybové aktivitě a sedavém chování Českých adolescentů z rodin s odlišným socioekonomickým statusem v období let 2002-2018 • Změny ve stravovacím chování Českých adolescentů vzhledem k jejich tělesné hmotnosti v průběhu let 2002-2018 • Vizualizace dat z HBSC dotazníků |
| doc. Mgr. Dagmar Sigmundová, Ph.D. | • Vztah pohybové aktivity a sedavého chování dětí a jejich rodičů s ohledem na faktory rodinného a školního prostředí • Zdravý a aktivní životní styl adolescentů v kontextu rodinného prostředí: HBSC studie |
| PhDr. David Smékal, Ph.D. | • Vztah mezi ortodontickou péčí a vznikem temporomandibulární poruchy v dětském a dospělém věku • Efekt vibrace na neuromuskulární kontrolu u pacientů po poranění kolenního kloubu |
| doc. Mgr. Zdeněk Svoboda, Ph.D. | • Biomechanická analýza vybraných pohybových úloh |
| doc. PhDr. Zbyněk Svozil, Ph.D. | • Školní tělesná výchova, profesní příprava učitelů tělesné výchovy v kontextu moderních a žádaných trendů v přípravě učitelů • Vliv specifických vyučovacích postupů a strategií na efektivitu edukačního procesu v tělesné výchově |
| doc. PhDr. Dana Štěrbová, Ph.D. | • Vztahy a sexualita v tělesné výchově • Sexualita a vztahy ve sportu • Stres a jeho zvládání ve sportu |
| doc. Mgr. Jana Vašíčková, Ph.D. | • Role zpětné informace v ovlivňování životního stylu adolescentů • Gramotnost v oblasti pohybově aktivního životního stylu adolescentů • Profesní příprava učitelů založená na evidence-based |
Doplňující informace
Nedostaví-li se uchazeč k přijímací zkoušce, poplatek za úkony spojené s přijímacím řízením propadá bez náhrady, náhradní termín přijímacích zkoušek není vypisován.
Žádosti o prominutí přijímací zkoušky nelze akceptovat.
Uchazeč o studium může na základě podání písemné žádosti požádat děkana fakulty o uznání zkoušky z anglického jazyka. Tuto skutečnost uchazeč o studium doloží certifikátem o vykonání mezinárodně uznávané zkoušky z anglického jazyka o minimální úrovni C1. Děkan fakulty na základě doloženého certifikátu rozhodne o uznání zkoušky z anglického jazyka.
Uchazeči o studium se specifickými potřebami vyplývajícími ze zdravotního postižení, kteří vyžadují zohlednění svých specifických potřeb u přijímací zkoušky, uvedou tuto skutečnost v rámci Přihlášky UP (do poznámky). Se svými požadavky se mohou také obracet na Centrum podpory studentů se specifickými potřebami Univerzity Palackého v Olomouci (http://www.cps.upol.cz/).
Informace o výsledku přijímacího řízení bude zveřejněna po vydání návrhu o rozhodnutí přijímací komise v prostředí Přihlášky UP.
Uchazeč o studium může nahlédnout do svých materiálů, které mají význam pro rozhodnutí o jeho přijetí, na Oddělení pro vědu a výzkum Fakulty tělesné kultury UP v Olomouci, avšak výhradně po předchozí domluvě.