Sigmund a Špička. Univerzita Palackého má dva nové profesory

Ilustrační foto: Archiv Žurnálu UP
úterý 18. prosinec 2018, 13:00 – Text: Milada Hronová, Martin Višňa

Šedesát nových profesorek a profesorů převzalo ve Velké aule pražského Karolina z rukou ministra školství Roberta Plagy své jmenovací dekrety. Mezi nově jmenovanými profesory jsou i dva z Univerzity Palackého: Erik Sigmund z fakulty tělesné kultury a Jiří Špička z filozofické fakulty.

Erik Sigmund byl jmenován profesorem v oboru Kinantropologie na návrh Vědecké rady Univerzity Palackého. Profesorské řízení završil přednáškou věnovanou trendům ve vývoji pohybové aktivity a sedavého chování českých adolescentů. Sigmund je pracovníkem institutu aktivního životního stylu fakulty tělesné kultury, mimo jiné je členem týmu mezinárodní studie HBSC, která se zabývá zdravím a životním stylem dětí od 11 do 15 let. Od roku 2014 zasedá ve Vědecké radě FTK UP, je jedním z garantů habilitačních a profesorských řízení na fakultě. Mimo univerzitní půdu je členem České kinantropologické společnosti a byl součástí jedné z hodnotících komisí Grantové agentury ČR.

Podepsán je pod několika ceněnými publikacemi, aktuálně získala Čestné uznání rektora UP monografie s názvem Parent-child physical activity, sedentary behaviour, and obesity. „Pohybově aktivnější rodiče vychovávají a vedou k pohybové aktivitě i své děti, které tak mají významně vyšší šanci splnit zdravotní doporučení než děti, jejichž rodiče vykazují nízkou pohybovou aktivitu. Potvrdilo se však, že vyšší šanci k naplnění zdravotního doporučení ohledně pohybové aktivity mají děti, jejichž oba rodiče vykazují dostatečnou pohybovou aktivitu, než ty, u nichž je pouze jeden z rodičů dostatečně pohybově aktivní. Českou verzi monografie právě tvořím, bude zahrnovat analýzu vztahů u více než 1200 rodin s dětmi ve věku 5-14 let,“ prozradil o své aktuální práci Sigmund.

Druhým z nových profesorů na Univerzitě Palackého je Jiří Špička, který přednáší italskou literaturu na katedře romanistiky filozofické fakulty. Celý akademický rok je na stáži v Bologni, dekret za něj převzal v Karolinu zástupce. „Tím, že jsem teď tělem i myslí daleko od místa dění, prožívám tento okamžik asi s menšími emocemi, než kdybych byl přímo na předávání nebo na svém pracovišti. V každém případě však považuji ´povýšení´ do profesorského stavu za mimořádnou vědeckou poctu, za velké ocenění mé dosavadní skoro dvacetileté akademické práce a zároveň jako výzvu dále budovat obor italianistika, který v České republice patří k těm okrajovým a ve kterém je toho ještě mnoho třeba udělat,“ uvedl Špička.  

Jiří Špička se ve své vědecké činnosti dosud zabýval převážně dílem Francesca Petrarky a žánrovým či tematickým aspektům starší italské literatury. O Petrarkovi publikoval řadu studií v zahraničí a dvě knihy v češtině Petrarca: homo politicus (o Petrarkově politickém myšlení a působení) a Petrarca v Provence (o morálně-poetickém zobrazení prostoru). Dále věnoval pozornost například recepci italské literatury a divadla v českém prostředí, formám literárního dialogu a zobrazení onoho světa v literatuře. V poslední době zkoumá bohemistické zájmy spisovatele Gianiho Stupariche v kontextu nacionalistických tenzí před první světovou válkou a propagandou Masarykovy zahraniční akce.

V letním semestru 2018 působil jako hostující profesor na univerzitě La Sapienza v Římě, akademický rok 2018/19 tráví na univerzitě v Bologni, kde se věnuje oboru digital humanities. Aktuálně vede pět doktorandů, převážně Italů.

Jmenovací dekrety podepsal prezident republiky Miloš Zeman 5. prosince na návrhy vědeckých a uměleckých rad vysokých škol. Nejvíce profesorů, devatenáct, navrhla jako tradičně Univerzita Karlova, významné zastoupení v šedesátce navržených mají technické a medicínské obory. Kompletní seznam nových profesorek a profesorů je k dispozici ZDE