Norsko není jen země nádherné přírody, ale také kvalitního vzdělávacího systému a přátelských lidí. Petr Pavliš, magisterský student rekreologie, nám v tomto rozhovoru jako první v seriálu My, studenti z Neředína ve světě představí University of South-Eastern Norway, jednu z našich dvou partnerských univerzit v Norsku. Dozvíte se, proč je podle Petra tak důležité, aby studenti jeli na zahraniční výměnný pobyt, a proč se on sám do Norska neustále vrací.
Proč jsi zvolil právě tuto destinaci?
V Norsku jsem již studoval na Erasmu v době, kdy jsem byl ještě na bakaláři. Byl to můj první Erasmus a ačkoliv mi výběr školy tehdy nesedl, na Norsko jsem nezanevřel a rychle si zpětně uvědomil, že to byla nejlepší možná země, kam se na Erasmus vydat. Co víc, dokonce nejlepší možná destinace, kde se v budoucnu usadit.
Cítil jsi podporu ze strany zahraničního koordinátora na hostitelské univerzitě?
Zahraniční koordinátoři jsou podle mě vždy ti nejvlídnější a nejvstřícnější pracovníci fakulty. Ať už u nás, nebo v zahraničí. Vždy se snaží maximálně pomoct a vyhovět. Na Universitetet i Sørøst-Norge (University of South-Eastern Norway, dále jen „USN“) jsem podporu ze strany koordinátora Daga cítil velmi.
Můžeš popsat své zkušenosti s ubytováním a stravováním? Kde konkrétně jsi bydlel?
Bydlel jsem na kolejích Høgås v Notoddenu, asi 10-15 minut pěšky od školy, stejně jako od nejbližšího obchodu. Oproti tomu, když jsem bydlel v Oslu na kolejích Kringsjå a všude to měl cca 100 m, to byl sice velký rozdíl, ale nějak jsme si na to všichni zvykli a naopak jsme oceňovali, že na kolejích byl klid a bylo to hned u lesa a vrcholku Eikeskar (asi 2 km daleko).
Čeho jsme si ovšem cenili nejvíc, byla úroveň našeho ubytování. Nádherné „rodinné domečky“ ze dřeva v typicky norském stylu. Interiér rovněž obložený dřevem. Wi-Fi připojení je samozřejmostí. Kuchyň je skromně vybavená, když má člověk štěstí, nalezne v ní mikrovlnku nebo rychlovarnou konvici po předchozích studentech. Vytápěná podlaha v koupelně, kuchyňka, záchod a sprcha se sdílí ve dvou lidech. Pokoje jsou samostatné (norský standart – Norové totiž potřebuji svůj klid). V přízemí domečku je obývací pokoj s gauči, stolem a televizí, kde jsme buď spolu večeřeli, pořádali oslavy narozenin, nebo jen filmové večery. Velkou výhodou byla navíc pračka a sušička zdarma. V jednom domečku bydlí 8 lidí (4 buňky). Co se týče stravování, ve škole je kantýna, kde se dá koupit zdravý oběd. Na norské poměry ceny nejsou až tak vysoké, na české poměry stále dost a tak jsem si osobně vždy vařil doma a ve škole využíval jen volně přístupnou mikrovlnku k ohřátí oběda. Jedenkrát týdně se koná coffee hour, kdy je možné dostat kávu zdarma.
Jak probíhalo Tvé studium?
V Norsku, obzvláště na USN, se snaží výuku pojmout maximálně prakticky. Je to dokonce velmi odlišné od českého stylu výuky. U nás se učíme nejdříve teorii a pak ji jdeme v lepším případě vyzkoušet do praxe. V Norsku jdou studenti rovnou do praxe a na jejím základě se učí teorii. Hodiny jsou zábavné, plné aktivity, mnoho hodin se tráví venku. Učitele jsou skvělí, charismatičtí a jejich hlavním cílem je předat nám, zahraničním studentům, kus norské kultury - to, co dělá z Norů Nory. Což se jim dle mého názoru daří.
Jaké předměty jsi absolvoval? Můžeš popsat jejich průběh/problémy/výzvy, komunikaci s vyučujícími?
Dva bloky, které jsem absolvoval, byly zaměřeny na Outdoor learning/outdoor life a Physical Education. Oba s sebou nesly jak více teoretické hodiny, ve kterých se nám učitelé snažili předat podstatu toho, co učí, tak hromadu praktických hodin včetně praktických výstupů. Outdoor learning je zakončen skupinovou prezentací, Physical Education pak ústní zkouškou. Oba bloky lze s přehledem zvládnout. Obecně bych řekl, že studenti FTK mají k oběma blokům o dost blíže a o dost větší základ, než například studenti ze Španělska či Francie.
Jaký jsi měl na zahraniční univerzitě studijní jazyk? Měl jsi kvůli cizímu jazyku problém s výukou?
Všechny hodiny jsou vedeny v angličtině. Některé z praktických hodin jsou spojeny s norskými studenty prvního ročníku, učitelé na nás však brali ohled a v případě, že se norští studenti zapojili do skupinové debaty v norštině, vše nám bylo přeloženo. Norové mají výbornou angličtinu a podle mě je možná lepší si jet angličtinu zlepšovat právě do Skandinávie, než do Anglie, kde mají lidé silný akcent.
Jak jsi trávil volný čas? Měl jsi možnost cestovat?
Volný čas jsem trávil plnohodnotně. V okolí koleje je spousta míst kam jít běhat nebo se projít a ve škole je možnost chodit do fitka, bazénu nebo sauny. Na kolejích se také stále něco děje, člověk se neustále socializuje. Díky tomu, že jsem měl v Norsku vlastní auto, jsem byl rovněž neustále na nějakém „roadtripu“, ale i studenti, kteří tam auto neměli, se obešli a dost toho procestovali. Je dobré si spočítat na začátku absence a podle toho si výlety rozvrhnout. Učitelé s tímto využitím absence počítají a naprosto chápou, že chceme Norsko procestovat trochu více. Když nepočítám Tromso úplně na severu, tak jsem během semestru projel skoro celé Norsko několikrát. Dokonce jsem navštívil i souostroví Lofoty, které od Tromsa už tak daleko není.
Když si odmyslíš cestování a bohatý společenský život, jak jsi vyšel se stipendiem?
Jídlo v Norsku je stále poměrně drahé, mimo stipendium bych na něj potřeboval měsíčně ještě cca 4 000 kč, kdybych se uskromnil. Mezi studenty je také velmi oblíbený „dumpster-diving“, který se v Norsku těší velké popularitě, a je zajímavý především pro zahraniční studenty. Jde v podstatě o lovení jídla z popelnic za obchody, které jej vyhodily, i když je jídlo stále konzumovatelné. Lze tam najít mnoho pečiva, někdy ovoce/zeleninu v poměrně dobrém stavu, jindy krevety, maso, sýry, dorty, zákusky, květiny, občas i pivo.
Cítil ses v zemi bezpečně?
Naprosto! Jediné nebezpečí spočívá snad v ledovce, když je dlouhou dobu okolo nuly.
Na co by si studenti chystající se do této destinace měli dát pozor?
Především na fakt, že si Norsko naprosto zamilují. Taky je super mít s sebou veškerou výbavu na kempování. Bude se hodit i buzola.
Co Tě v této zemi nejvíce zaujalo či zaskočilo?
Systém, jak Norsko funguje. Je to nejbohatší země na světě, ale zároveň působí velmi skromně. Vše funguje naprosto skvěle. Kdysi jsem četl, že norský systém je až 300 let před systémem v České republice. Vypadá to téměř nereálně, ale když se člověk zamyslí nad tím, jak dlouho trvá, než se v zemi projeví i minimální změny systému, tak to realitě skutečně odpovídá. V Norsku se při budování státního systému a norské identity povedlo něco, co je již neopakovatelné.
Mimo to mi přišli skvělí také Norové, kteří jsou dost neutrální ale zároveň přátelští, vstřícní a vlídní. To, čím mě ale Norsko zaujalo nejvíce, je rozhodně příroda. Nádherná, obrovská, divoká, rozmanitá, nedotčená, drsná a dechberoucí. Nikdy jí nemám dost.
Dostal jsi se někdy do problémů kvůli odlišné kultuře nebo náboženství?
Vůbec ne.
Liší se nějak stereotypní zobrazení země, které známe z médií, od reality?
Lidi říkají, že je Norsko hrozně drahé. Ano je, ale to neznamená, že se cestování po něm nedá vymyslet levně.
Co považuješ za největší přínos svého studijního pobytu?
Dvěma slovy: „celý pobyt“! Nejde asi ani všechno popsat. 99 % studentů, kteří vyjeli na Erasmus bude souhlasit, že je to obrovský přínos celkově. Jak se říká, cestování je jediná věc, kterou když si koupíte, tak vás udělá bohatším (když nepočítáme investice). A kdy jindy nám na to dá někdo takové peníze? Na to abychom poznali cizí kulturu, zlepšili si jazyk, měli k tomu zdarma online kurz, poznali hromadu dalších cizích národností, vytvořili si přátelství a kontakty možná na celý život (je super, že když pak letíte například do Španělska, máte u přátel spaní zadarmo), posbíráte neskutečné množství zážitků, zkušeností, a to celé ve vás zanechá něco, co už jen tak nezmizí. Ale to není všechno. Navíc, pokud si člověk dobře zvolí hostující instituci, posbírá hromadu nových teoretických i praktických poznatků. Nevím, kde bych mohl najít jakékoliv negativum. Snad možná, že pokud člověk nestuduje dva ročníky najednou, většinou pak musí kvůli Erasmu prodlužovat. Ale až se jednou usadíme, budeme usazení celý život. Teď je ta chvíle, kdy studujeme a můžeme ze života vytřískat absolutní maximum. Tímhle prodloužením studia neztratíme víc, než získáme. Další negativa nejsou. Pokud má někdo strach z jazykové bariéry, ať se hodí do téhle vody a naučí se plavat. Já to tak udělal na prvním Erasmu a otevřelo mi to bránu do nového světa. Byly to těžké chvíle, ale tento chvilkový nekomfort se mi vrátil již více než 1000x (bez přehánění).
Závěrem…
Sbalte si věci a jeďte na Erasmus! 20 z 10 fakultních „erasmáků“ vám potvrdí, že Erasmus vám dá mnohdy víc, než celý Bc. nebo Mgr. program doma. Co se týče životních zkušeností teda rozhodně. Jinak samozřejmě zůstaňte věrní své alma mater UP <3.
