Valencie je velice lákavou slunnou destinací a Ondřej Tomšovský, student Tělesné výchovy a sportu, vyjel na studijní pobyt na Universidad Católica de San Vicente Mártir dokonce již podruhé. Čím mu dané místo učarovalo a jak jej tato zkušenost posunula v osobním i profesním životě? To a více se dočtete v následujícím článku.
Proč jsi zvolil právě tuto destinaci?
Ve Valencii jsem byl již rok v rámci předchozího výjezdu přes program Erasmus, během bakalářského studia. A když jsem toto místo po roce opouštěl, věděl jsem, že se dřív nebo později musím vrátit. Procestoval jsem toho již hodně, ale žádné místo mi nedokázalo změnit život tak, jako právě Valencie. Tamní mentalita lidí je velmi rozdílná od té naší, jsou víc optimističtí, ochotní pomoci a celkově si tu dokáží více užívat život. Navíc je to úžasné město se spoustou krásných míst. Avšak hlavním důvodem mého pobytu zde byl můj sen, který se mi podařil uskutečnit již během prvního Erasmu – získat práci fotbalového trenéra v prvoligovém španělském klubu. Člověk musí mít svoje sny a jít si za nimi. Pokud to neudělá, bude pracovat pouze na snech ostatních.
Cítil jsi podporu ze strany zahraničního koordinátora na hostitelské univerzitě?
Zahraniční koordinátor na této univerzitě je úžasný člověk, který vždy a se vším pomůže. Nedokáži si představit nikoho lepšího, než je on.
Můžeš popsat své zkušenosti s ubytováním a stravováním? Kde konkrétně jsi bydlel?
Jelikož jsem zde nebyl první rok a město jsem dobře znal, již v průběhu léta jsem si pronajal byt kousek od pláže a poté si do něho našel dva další studenty, takže jsem oproti ostatním možnostem ubytování i nějaké to euro ušetřil. S ubytováním je to trochu jiné, než v Česku. Zde neexistují žádné koleje, lidé si tu musí najít ubytování na bytě, což mě osobně vyhovuje více. Navíc to není nic složitého – nejlepší a nejjednodušší cesta je přes skupiny na Facebooku, kde je dostatečná nabídka. Co se týče stravování, na zdejší fakultě je jen malá kantýna, takže pokud člověk nemá dostatečný budget na každodenní obědy v restauraci, což většinou nemá, je nucen si vařit, což je dovednost, která se v budoucnu rozhodně neztratí.
Jak probíhalo Tvé studium?
U mne to bylo trochu jiné než u ostatních studentů. Jelikož jsem zde již rok studoval, musel jsem hledat předměty, které jsem neabsolvoval a zkombinovat to s každodenními tréninky, které jsou navíc hodinu autem od Valencie. Nebylo to úplně jednoduché, ale pokud člověk hledá způsoby místo důvodů, nic není nemožné.
Jaké předměty jsi absolvoval? Můžeš popsat jejich průběh/problémy/výzvy, komunikaci s vyučujícími?
Jedna z věcí, kterých jsem si po prvním zdejším pobytu začal opravdu vážit, je úroveň vzdělání na naší fakultě v Olomouci. Valencijská Univerzita v tomto směru zaostává, alespoň v rovině fyzických předmětů. Na naší fakultě máme každý sport zvlášť, který se rozebírá do detailů a učí minimálně jeden semestr, v případě atletiky a plavání ještě více. Ovšem na španělské univerzitě jsou předměty dány do skupin a vyučovány jako jeden. Např. basketbal, volejbal a házená se vyučují jako tzv. Kolektivní sporty a v praxi to znamená to, že každého sportu se jen dotknete, ale prakticky se nenaučíte ani základy. Když jsem na FTK začínal, bral jsem studium jako výzvu a byly předměty, ve kterých jsem byl nejhorší a o to víc jsem musel dřít. Byly samozřejmě momenty, kdy bych volil cestu nejmenšího odporu a nemusel takové zkoušky absolvovat – to, co právě mají studenti ve Valencii, ale s postupem času to vnímám tak, že jsem se do života opravdu něco naučil a mnohdy si posunul své limity. Avšak to studenti ve Valencii říct nemohou. Pohybová gramotnost a fyzická zdatnost místních studentů je oproti našim razantně nižší a troufnu si říci, že málokterý student z Valencie by dokázal vystudovat obor s tělesnou výchovou na naší fakultě. Na druhou stranu pro budoucí „Erasmáky“ je to jedině dobře – zapište si sporty, choďte do hodin, naučte se na závěrečný test a máte prakticky splněno. Samozřejmě záleží na učiteli, ale mezi nejjednodušší na splnění bych zařadit Sporty v přírodě 1, Sporty v přírodě 2, Fotbal, Individuální sporty, Padel, Tradiční sporty, Specifickou angličtinu a všechny úrovně španělštiny.
Jaký jsi měl na zahraniční univerzitě studijní jazyk? Měl jsi kvůli cizímu jazyku problém s výukou?
Toto je velký strašák všech studentů, kteří třeba i touží do Španělska odjet, ale kvůli neznalosti jazyka nejedou a ve finále přijdou o hodně, třeba i nejlepší rok života. Např. pokud já se něčeho bojím, zaútočím na to, beru to jako výzvu, kterou chci překonat a nepřestanu, dokud nevyhraji. Pokud si tento přístup osvojíte, do života vám to dá strašně moc a otevře vám to plno nových možností.
Já osobně jsem před odjezdem do Valencie nikdy španělsky nemluvil, absolvoval jsem pouze kurz v rámci výuky na FTK. Navíc jsem nikdy neviděl žádný smysl v tom, sedět tři roky v učebně a učit se nezáživnou formou gramatiku a slovíčka. Prostě tak se jazyk naučit nedá. Nic člověku nedá tolik, jako když v tom místě žije a je donucen mluvit zdejším jazykem.
Ovšem neříkám, že je to úplně jednoduché. Ze začátku se musíte naučit vypořádat s určitou mírou frustrace, neboť budou situace, kdy si budete připadat hloupě, protože moc nerozumíte. Ale postupem času se to i díky kurzům španělštiny, zlepšuje. A co si budeme nalhávat, nejlíp se jazyk praktikuje při večerním posezením s kamarády u piva.
Na univerzitě se dají najít předměty v angličtině, ale je jich minimum. Prakticky vše se vyučuje ve španělštině, ale dá se to zvládnout, člověk se akorát musí zatnout a pořádně se na ně naučit. Navíc většina učitelů vám vyjde vstříc a test do angličtiny vám přeloží. A pokud si zapíšete jeden či dva předměty navíc, jako záchranu v případě, že by něco nevyšlo, nevidím problém v tom, dovést domů dostatečný počet kreditů. Takže určitě doporučuji vyjet i s minimálními znalostmi. Stojí to za to, věřte mi.
Jak jsi trávil volný čas? Měl jsi možnost cestovat?
Jelikož kombinuji studium s tréninky, moc volného času nemám. Ráno vycházím v sedm a vracím se večer o půl desáté, taková je moje denní realita. Ale užívám si to. Víkendy mívám volné, takže to je čas, kdy někam vyrážím. Jelikož byl vždy můj sen zkusit žít nedaleko pláže, vyrážím ve volný čas právě tam. Je tu mnoho možností. Španělé obecně hodně sportují, a tak si tu můžete zahrát jak plážový volejbal, tak třeba i fotbal. Anebo jen tak odpočívat na pláži na dece. Navíc moře je tu teplé, prakticky bez vln, takže na plavání je to také ideální.
Co se týče cestování, mám toho projetého dost. Už na prvním Erasmu jsme se s kamarády sebrali, koupili levné letenky a vyrazili na Ibizu. Za zpáteční letenku jsme zaplatili nějakých 46 €, což je cena dostupná pro všechny. Navíc let trvá jen přibližně 30 minut, protože je to opravdu blízko. Takže určitě doporučuji budoucím studentům tento výlet podniknout. Za tu stejnou cenu jsme letos letěli na Kanáry na Tenerife, kde jsme si půjčili auto a během týdne projeli prakticky celý ostrov. To je také nádherné místo. Navíc, když jsme s mými mexickými a portugalskými kamarády objevili místní českou restauraci, kde nám uvařili velmi dobrou, tradiční svíčkovou, cítili jsme se jak v ráji. Dále jsem stopem procestoval prakticky celé Portugalsko a také samozřejmě hodně míst ve Španělsku.
Když si odmyslíš cestování a bohatý společenský život, jak jsi vyšel se stipendiem?
Stipendium se od mého předchozího pobytu mírně zvýšilo a dle mého 500 € na skromné žití stačí, za předpokladu, že máte přijatelný nájem, tzn. do 250 €, a vaříte si sami. Je to taková minimální hranice, většina lidí potřebuje víc, ale já vystačím s tímto.
Cítil ses v zemi bezpečně?
Valencie je obecně bezpečné město, ale samozřejmě, jako všude ve světě, se může něco stát. Jednou mě tu okradli, ale nic šíleného.
Na co by si studenti chystající se do této destinace měli dát pozor?
Rozhodně na počáteční útraty. První dva týdny pobytu si chodíte pěkně každý den na obědy do restaurace a při zpětným počítání zjistíte, že váš budget na celý měsíc je již pryč. Navíc první rok jsem tu utrácel trochu více a peníze mi na poslední měsíc a něco nevyšly. Ale jak já říkám, všechno špatné se děje pro něco dobrého. Nejen, že to byla cenná lekce do života, ale aktuální situace mě donutila si najít práci, což zpětně vidím jako to nejlepší, co se mi mohlo stát. Jelikož umím dobře anglicky, hledal jsem práci jako učitel angličtiny (podotýkám, bez jakéhokoli certifikátu, avšak s bohatou praxí z prací v USA, Anglii atd.) a vyšlo mi hned jedno z prvních interview. Najala mě jedna společnost z Barcelony, pro kterou jsem prakticky každý týden dělal školy v přírodě. Což byl takový „dream job“. Nejen, že dobře platili a zažil jsem spoustu nezapomenutelných chvil, ale také jsem díky tomu procestoval opravdu velký kus Španělska, místa sice méně známá, o to však lepší.
Dostal jsi se někdy do problémů kvůli odlišné kultuře nebo náboženství?
Ne, nikdy. Není to jako v Česku, že pokud projde člověk s tmavou pletí, všichni na něj zůstanou zírat. Společnost je tu v tomhle směru mnohem dále, tolerantnější, respektující odlišnosti. Já sám mám hráče ze všech koutů světa – od Austrálie, Číny a Japonska přes Anglii, Srbsko, až po Kolumbii, Peru a USA. Valencie a je opravdu mezinárodním městem, což je jedna z jejích největších předností. Popravdě na světě není již moct míst, na kterých bych díky pobytu ve Valencii neměl známé, které budu moct v budoucnu navštívit.
Liší se nějak stereotypní zobrazení země, které známe z médií, od reality?
Jedna z největších fám je, že ve Španělsku je ekonomická krize. Není to pravda, lidé se tu mají velmi dobře a celkově je tu o hodně vyšší životní úroveň než v Česku. Navíc to, co se ze začátku studijního pobytu může zdát jako obrovská nevýhoda – fakt, že prakticky nikdo zde nemluví anglicky (až na jiné zahraniční studenty), se později změní ve velkou výhodu a pokud dokážete alespoň normálně konverzovat v anglickém jazyce, není příliš velkým problémem si zde najít práci v nějaké jazykové škole, kterých jsou tu mraky. Což pro případ, že byste tu chtěli do budoucna zůstat, může být klíčové.
Jinak to, co se u nás říká ohledně španělských zvyků, je pravda. Španělé jsou opravdu celkově pomalejší národ, často chodí pozdě, jejich poobědové siesty jsou proslulé. To, že tady mezi jednou a třetí hodinou odpoledne nic moc nekoupíte, protože většina obchodů je zavřená, je prostě fakt. Co se týče časového režimu, vše tady je tak trochu posunuté. Je naprosto normální vyrazit na pivo kolem jedenácté večer s tím, že pokud budete pokračovat dál do klubu, moc lidí tam před druhou hodinou ranní nenajdete. Nejvíce studentů přichází mezi druhou a čtvrtou ráno, aby domů odcházeli časně nad ránem. Tak to tu prostě funguje.
Co považuješ za největší přínos svého studijního pobytu?
Jednoznačně profesní vzdělání, které mi nemůže nabídnout ani ten nejlepší fotbalový klub v Česku. Pyšní se ohromnou profesionalitou a propracovaností do nejmenšího detailu. Například tréninkové jednotky jsou zde běžně natáčeny a trenérovi je přidělán mikrofon, aby následně vedení mohlo analyzovat, zda jeho pokyny k hráčům byly správné a efektivní. Každá vteřina tréninku je zpětně analyzována lidmi z metodologického úseku a poté je trenérům podána zpětná vazba. A to nemluvím o propracovanosti tréninkových jednotek. Taková je místní akademie, která patří mezi ty nejlepší ve Španělsku. Každý den je tu pro mě ohromná škola. Když jsem sem přijížděl, měl jsem jasný cíl - nikoliv si zde užívat, ale naopak „makat“ a investovat do své budoucnosti. Ale abych byl na úrovni, se kterou budu alespoň částečně spokojen, je třeba zde strávit minimálně další 2-3 roky, tak uvidíme, co se stane. Nicméně věřím, že jednoho dne všechny tyto vzácné zkušenosti zúročím a budu takto moct pozvednout i český fotbal.
