Studentka třetího ročníku Tělesné výchovy a České filologie, Karolína Porubská, si pro svůj studijní pobyt vybrala Catholic University Saint Vincent Martyr ve Valencii. Které předměty ve Španělsku absolvovala a jak vyšla se stipendiem?
Proč jsi zvolila právě tuto destinaci?
Na gymnáziu jsem měla 4 roky španělštinu, tak pro mě bylo Španělsko jasná volba a přímo Valencie mě lákala hlavně kvůli dobrým referencím mých známých, kteří už přede mnou na stejné univerzitě studovali. Navíc jsem si chtěla užít teplo, španělskou kulturu a především – chtěla jsem si procvičit jazyk.
Cítila jsi podporu ze strany zahraničního koordinátora na hostitelské univerzitě?
Určitě, kdykoliv jsem cokoliv potřebovala, vždy mi pomohl, i když kolikrát ani nemusel.
Můžeš popsat své zkušenosti s ubytováním a stravováním? Kde konkrétně jsi bydlela?
Jelikož ve Valencii nejsou studentské koleje úplně běžné, byt jsem si hledala na facebookových stránkách. Musím říct, že jsem měla štěstí, protože jsem našla dost levný pokoj (v porovnání s ostatními Erasmus studenty úplně nejlevnější), od kterého jsem měla v podstatě všechno kousek, a navíc hned vedle metra, které jsem potřebovala na každodenní dojíždění do školy. Spolubydlící – Kolumbijec a Polka, byli moc fajn.
Co se týče stravování, snažila jsem se jen vařit, protože něco jako naše menza tam vůbec nefunguje. Ale jinak se samozřejmě dá najíst v bufetech nebo fastfoodech.
Jak probíhalo Tvé studium?
Školu jsem měla každý den plus mínus čtyři hodiny s výjimkou středy, kdy jsem měla jen dvě, protože jeden vyučovací předmět má většinou dvě hodiny, s tím, že probíhá dvakrát týdně. Ale stejně jako na FTK záleží na tom, jaký rozvrh si člověk vytvoří, aby mu to co nejvíce vyhovovalo. Já jsem se snažila, aby předměty na sebe časově navazovaly, ať už dopoledne, nebo odpoledne.
Jaké předměty jsi absolvovala? Můžeš popsat jejich průběh/problémy/výzvy, komunikaci s vyučujícími?
Měla jsem Individuální sporty, Outdoorové sporty, Sporty pro handicapované, Španělštinu B1 a Plavání. Největší výzvou pro mě bylo asi to, že všechny předměty s výjimkou outdoorových sportů (kde se snažili výuku překládat do angličtiny), byly ve španělštině. Taky se mi stalo, že hned první hodinu jsem měla předmět, kde jsem byla jediná Erasmus studentka, a nikdo na mě nebral ohledy – z čehož jsem byla trochu nervózní. Naštěstí se v průběhu studia se všemi vyučujícími na všem dalo domluvit a když bylo potřeba, jak učitelé, tak spolužáci pomáhali. Ale když nás bylo v nějakém předmětu více z Erasmu, bylo to jednodušší.
Jaký jsi měla na zahraniční univerzitě studijní jazyk? Měla jsi kvůli cizímu jazyku problém s výukou?
Jak už jsem zmínila, španělštinu. Sama sebe jsem překvapila, že jsem s tím neměla zas až takový problém, ale asi to bylo tím, že mi spolužáci hodně pomáhali. Nejvtipnější ale asi bylo, když jsme v každém předmětu museli dělat prezentaci. Naštěstí to všichni brali s nadhledem a chybám se spíš zasmáli, než aby nás odsuzovali.
Jak jsi trávila volný čas? Měla jsi možnost cestovat?
Hodně jsme chodili na pláž, dělali pikniky v parku (který se táhne přes celé město) a sportovali. V rámci univerzity jsme měli také možnosti slev na různé aktivity, např. surfování apod. Celkově si myslím, že ve Valencii je pořád co dělat. Také jsem za univerzitu hrála tenis, takže když jsem měla čas, šla jsem si pinknout. Cestovala jsem spíše v okolí Valencie, ale zaletěli jsme si i na Tenerife, což bylo super.
Když si odmyslíš cestování a bohatý společenský život, jak jsi vyšla se stipendiem?
Tím, že jsem měla opravdu levný být, tak bylo stipendium dostačující. Na čem však člověk docela prodělá (například ve srovnání s Olomoucí), je doprava, která je pro dojíždění na univerzitu nezbytná. Universidad Católica de Valencia se totiž nenachází přímo ve Valencii, ale v Torrentu, do kterého mi to metrem trvalo přibližně 35 minut. Někteří Španělé bydleli přímo tam, což bylo oproti Valencii rozhodně levnější, ale já bych to nedoporučovala.
Cítila ses v zemi bezpečně?
Určitě. Samozřejmě jsou určité oblasti, kterým by se člověk měl (hlavně v noci a sám) vyhnout, ale v zásadě jsem nikdy neměla žádný problém.
Dostala jsi se někdy do problémů kvůli odlišné kultuře nebo náboženství?
Určitě ne, spíše naopak. Když jsem řekla, že jsem z Česka, setkávala jsem se většinou s pozitivními ohlasy.
Liší se nějak stereotypní zobrazení země, které známe z médií, od reality?
To bych neřekla. Na Španělsko se tady díváme tak, že je to země, kde všechno plyne pomalu, že Španělé jsou pohodáři, mají na všechno čas – což bych řekla, že je pravda.
Co považuješ za největší přínos svého studijního pobytu?
Asi jazyky. Zlepšila jsem si jak angličtinu, tak španělštinu, což může člověku, i co se týče sebevědomí, dost pomoci. Přijela jsem totiž zpátky taková „otrkanější“. Určitě taky to, že jsem poznala nové lidi, kulturu, a že jsem zjistila, jak to funguje jinde než doma. Celkově si vážím všech zkušeností, které jsem během pobytu měla možnost získat.
