My, studenti z Neředína ve světě: Jiří Skarka

středa 31. červenec 2019, 9:00 – Text: Jitka Martincová

Černá Hora skýtá mnohem více možností, než by se mohlo na první pohled zdát. To nám potvrdil i student navazujícího programu rekreologie, Jiří Skarka, který tuto krásnou zemi během svého studijního pobytu důkladně procestoval a užil si zde mnoho různých sportovních aktivit. Přečtěte si, jak mu Černá Hora přirostla k srdci a rozhodně nezapomeňte shlédnout jeho video zachycující nejen rozmanitou černohorskou přírodu.

   

 

Proč jsi zvolil právě tuto destinaci?

Do Černé Hory jsem odjížděl po zkušenostech z předchozího Erasmu ve Slovinsku a v Portugalsku, avšak tentokrát s jedním rozdílem – jel jsem tam úplně sám a snad i jako jeden z prvních studentů z Česka. Z počátku se mi nevyhnuly komentáře typu: „Do Černé Hory se jezdí na Erasmus?“ a „Tam je to ještě divoký Balkán!“. A přesně proto, že většina z nich neměla vlastní zkušenost a jen přejímala názor ostatních, jsem si chtěl udělat vlastní obrázek. Navíc jsem ani nevěděl, kde Černá Hora leží a jestli je tak černá.

 

 

Cítil jsi podporu ze strany zahraničního koordinátora na hostitelské univerzitě?

Ano, cítil jsem, že tam někde je a že má asi moc práce, když mi neodepisuje na moje emaily. Bohužel komunikace nebyla úplně jednoduchá a vyžadovala čas, hodně času. Nicméně s trochou trpělivosti se mi nakonec podařilo vše vyřídit a já se mohl radovat z nové destinace.

 

 

Můžeš popsat své zkušenosti s ubytováním a stravováním? Kde konkrétně jsi bydlel?

Ubytování bylo parádní a zážitkové. Prvně jsem bydlel na kolejích v Pogdorici, kde jsem vždy trošku bloudil díky cigaretovému kouři, ale vždy jsem našel svého výraznějšího spolubydlícího a byl rád, že na pár dní mám kde složit hlavu. Bylo mi ale jasné, že i přes měsíční nájem 24€ zde nemohu zůstat, jelikož jsem musel skoro denně dojíždět 50km do Nikšiče, kde se nacházela moje fakulta. V Nikšiči jsem nakonec našel vlastní byt, ve kterém jsem zůstal do konce svého pobytu a zažíval zde všechny strasti a radosti.

 

 

Jak probíhalo Tvé studium?

Studium probíhalo v černohorštině, a proto jsem byl při sestavování Learning Agreementu rád, že ještě na místě mohu změnit pár předmětů a že jsem měl zhruba týden na jejich vyzkoušení a případnou další změnu. Do školy jsem chodil od úterý do pátku vždy tak na dvě hodinky.

 

 

Jaké předměty jsi absolvoval? Můžeš popsat jejich průběh/problémy/výzvy, komunikaci s vyučujícími?

Předměty jsem si volil ryze praktické a mohl jsem tak zkusit sporty jako je fotbal, basketbal, atletika, plavání a judo, a to vše pouze s jedinou podmínkou – koupit si na tyto hodiny (kromě plavání) bílé tričko a bílé ponožky, abych se jich mohl účastnit. Co se týče komunikace, tak záleželo vždy na vyučujícím, někdo na mě bral ohledy, jiný spoléhal na to, že mi ostatní dají vědět. Během prvního měsíce se i párkrát stalo, že jsem buď někde chyběl, nebo byl naopak navíc.

 

 

Jaký jsi měl na zahraniční univerzitě studijní jazyk? Měl jsi kvůli cizímu jazyku problém s výukou?

Hlavním studijním jazykem byla černohorština, které jsem přišel brzy na chuť a snažil jsem se mluvit, co to šlo. Párkrát se mi povedlo říci „Miluji vás, slečno,“ namísto „Prosím vás…“. Angličtina mě ale zachránila a byla více než užitečná, jelikož jsem s kamarády a některými učiteli zpočátku komunikoval jen v angličtině.

 

 

Jak jsi trávil volný čas? Měl jsi možnost cestovat?

Cestování a aktivní trávení volného času bylo pro mě jedním z důvodů, proč se vydat do Černé Hory. Měl jsem štěstí na skupinku místních, kteří měli stejné zájmy, a tak jsem díky nim procestoval skoro celou zemi a navázal nová přátelství. Ostatně všechno to asi lépe popisuje video, které najdete níže.

 

 

Když si odmyslíš cestování a bohatý společenský život, jak jsi vyšel se stipendiem?

Stipendium je pro tuto destinaci více než parádní. Vychází to na 700 € na měsíc, což zní pěkně, ale ve skutečnosti je lepší počítat s pěti měsíci a stipendium si šetřit. Záleží na každém, jakou si zvolí dopravu, stravu a ubytování. Já cestoval autem a rozhodně bych neměnil. A i přes to, že jsem musel na zpáteční cestě vyměnit celý motor, bych se sem autem znovu vydal hned, jelikož to za to stojí.

 

 

Cítil ses v zemi bezpečně?

Ano, i když je tam většina holek vyšších než já.

 

 

Na co by si studenti chystající se do této destinace měli dát pozor?

Určitě na pozvolnější způsob života a tak trochu jinou dopravní kulturu. Troubení zde znamená „Čau! Jak se máš!“ a ne „Ženská za volantem…“.

 

 

Co Tě v této zemi nejvíce zaujalo či zaskočilo?

Černohorské desatero:

Člověk se rodí unaven a žije, aby si odpočinul.

Miluj postel svou jako sebe samého.

Odpočívej ve dne, ať můžeš v noci spát.

Nepracuj – práce zabíjí!

Když uvidíš někoho, jak odpočívá, pomoz mu.

Pracuj méně, než můžeš a co můžeš, přenechej druhému.

Ve stínu je spása – z odpočívání ještě nikdo neumřel.

Práce nosí bolest – neumři mlád.

Když se ti zachce pracovat, zastav se, počkej a uvidíš – přejde to!

Když uvidíš, že někde jedí a pijí, přidej se, když uvidíš, že pracují, uhni, ať nepřekážíš.

 

 

Dostal jsi se někdy do problémů kvůli odlišné kultuře nebo náboženství?

Nedostal.  

 

 

Liší se nějak stereotypní zobrazení země, které známe z médií, od reality?

Ano, lidi nejsou zlí a všude nejsou teroristi, lupiči a násilníci. Černá Hora je překrásná, a to díky místní pohostinnosti a dobré náladě.  

 

 

Co považuješ za největší přínos svého studijního pobytu?

Studium v zahraničí není jenom o párty jak si někteří myslí, nabízí daleko více možností, bohužel jen málokdo jich kvůli strachu využije, a proto za největší přínos považuji překonání toho prvotního strachu. Dále si nesmírně cením všech kontaktů, které jsem nasbíral a v neposlední řadě toho, co všechno máme k dispozici na naší olomoucké Alma mater, na zeleném vrcholu.

 

 

Závěrem

Přátelé, mějte všichni pohodové prázdniny, a kdybyste vyráželi do Černé Hory místo „profláklého“ Chorvatska, dejte mi vědět!

 

Odkaz na video, které bylo natočené během studijního pobytu ZDE.

Zpět