Z daleké Číny se nám vrátila studentka rekreologie Alexandra Ženatá, která si pro svůj zahraniční pobyt vybrala tamní Hangzhou Normal University. Jak se tam měla a doporučila by podobnou studijní cestu i dalším zájemcům?
Proč jsi zvolila právě tuto destinaci?
Lákalo mě neznámo, zároveň se studiem i poznání nové kultury, lidí, jejich myšlení. Určitě i jiný způsob učení. Navíc neumím čínsky, nikdy jsem nebyla sama tak daleko, neletěla letadlem a studium v Číně pro mě byla velká výzva.
Cítila jsi podporu ze strany zahraničního koordinátora na hostitelské univerzitě?
Ano! Paní z kanceláře mé budoucí univerzity mi napsala e-mail, že mi bude psát ředitel. Ten mi sice nenapsal, ale měla jsem se na koho obrátit, když jsem potřebovala adresu školy a kolejí.
Můžeš popsat své zkušenosti s ubytováním a stravováním?
Můj první dojem z kolejí mě šokoval, v jakém stavu studenti pokoje opouští – přijdete do nehorázného nepořádku. Když jsem to ale potom srovnala s pokojem, který jsem viděla potom, nebyla jsem na tom tak hrozně. Pokoj jsem měla sama pro sebe, sem tam mě navštívilo nějaké zvířátko v podobě malých broučků nebo švábů, ale nebylo to moc často. A navíc jsem si koupila prostředky na hubení této milé zvěře. Nicméně to, na co si budete ze začátku zvykat, jsou toalety, které se od těch evropských dost odlišují, jsou na zemi.
Co se týče stravování, ze začátku jsem chodila do školní menzy, nebo na oběd/večeři s přáteli do restaurací. Je tu spousta nového jídla, i toho bizarního, které musíte a chcete vyzkoušet. Potom mi stačilo si koupit ovoce, zeleninu, luštěniny, maso... Od Marka Pluhaře, který tu byl, jsem měla rýžovar, ve kterém jsem si tajně vařila, od rýže až po kuřecí stehna.
Jak probíhalo tvé studium?
Protože bych teoretickým hodinám nerozuměla, měla jsem od pondělí do pátku jen sporty, které jsem si zvolila hned první den příjezdu, abych mohla druhý den začít. Velká většina učitelů se snažila komunikovat v angličtině, nebo se vždy našel nějaký spolužák, který mi dělal překladatele. Moc se mi líbí jejich profesionalita – pořád dokola jsme trénovali, pilovali, vylepšovali techniku, abychom se cítili jistější. Hodiny sportu jsou i delší než u nás, trvají hodinu a půl.
Když srovnám třeba hodiny tance u nás a v Číně – u nás se učíme x různých tanců, nemáme čas dělat je podrobněji, většina z nás po pár týdnech zapomene, jak že se to tancuje. V Číně jsme celý semestr dělali jen jeden, cha chu. Učitelka nás opravovala a dávala nám i prostor v hodinách, abychom trénovali sami.
Jak jsi trávila volný čas? Měla jsi možnost cestovat?
Volný čas jsem trávila s přáteli, poznáváním okolí, focením, natáčením, cestováním, cvičením. Pobyt jsem si prodloužila o měsíc, abych mohla cestovat více. Během semestru jsem se více soustředila na školu a na sportování.
Když si odmyslíš cestování a bohatý společenský život, jak jsi vyšla se stipendiem?
Se stipendiem by se tu dalo teoretiky přežít. Ale když už jste v Číně, proč byste byli zavření na koleji a neužili si ji, že? V tom případě doporučuju mít peníze z brigády anebo i kapesné od milujících rodičů.
Cítila ses v zemi bezpečně?
Absolutně! A Čína navíc patří mezi nejbezpečnější země. Ze začátku jsem se kamer, které vidíte na každém rohu, obávala. Cestou do fitka (550 m koleje – fitko) jsem jich napočítala 23. Postupně jsem si zvykla a cítila jsem se bezpečně, hlavně když jsem šla sama v noci po ulici.
Na co by si studenti chystající se do této destinace měli dát pozor?
Připravte se na zběsilou dopravu, kde někdy neexistují pravidla. A že jedete správně po pravé straně? Koho to zajímá! A to, že máte zelenou? To vůbec neznamená, že vás něco nepřejede. Pořád se dívejte kolem sebe.
Dostala ses někdy do problémů kvůli odlišné kultuře nebo náboženství?
Ne.
Liší se nějak stereotypní zobrazení země, které známe z médií a pop kultury, od reality?
Potvrdila se mi jejich pracovitost – smyslem života snad každého Číňana je pracovat a co nejvíc se zaměstnávat. Ale už nevidím do efektivity. Pracují od rána do večera, to je naplňuje, podle mě se efektivita někdy ztrácí.
Je tu stále vliv socialismu – mnoho mrakodrapů a známých budov je ve státním vlastnictví.
Co považuješ za největší přínos svého studijního pobytu?
Hodně těžká otázka, největší přínos bylo studium v Číně samo o sobě. Když bych měla jmenovat jen tři věci, jedna je totiž málo, bude to seberozvoj společně s rozvojem trpělivosti – např.: 14x se připojujete k Wi-Fi, na 15. pokus se vám konečně podaří přihlásit. A posledním, třetím přínosem, je pro mě přátelství – poznala jsem tu inspirativní lidi, lidi, kteří mi byli ochotni pomoct, jsem za ně opravdu vděčná.
Doporučila bys studium v zahraničí i ostatním studentům a proč?
Pro mě byl tento studijní pobyt velkým přínosem, ovšem studovat v Číně není pro každého. Pokud vás láká poznání nového světa, překonávání své komfortní zóny a nevadí vám bizarnosti, v 80 % případů nefungující internet západního světa, a odlišnosti, které tu můžete poznat, vítejte v Číně! Zdejší prostředí mi pomohlo s překonáváním mých strachů a rozvojem odvahy a úplně stejně může zapůsobit i na vás.
P.S.: Více zážitků Alexandry z Číny najdete na stránkách, které si vytvořila, nebo na jejím instagramovém účtu.
