Studentovi 4. ročníku Aplikované tělesné výchovy, Marku Mynářovi, se splnil sen, když vyjel na tříměsíční stáž do Austrálie, kde ve městě Gold Coast vedl sportovní aktivity pro lidi s mentálním postižením. Pokud budete po přečtení našeho rozhovoru Markovi tajně závidět, tak připomínáme, že jeho tamní zaměstnavatel, Gold Coast Recreation and Sport Inc., má zájem o dlouhodobou spolupráci s naší fakultou, nic vám tedy nebrání v tom to také zkusit.
Jak ses dostal právě k této stáži?
Úplně náhodou. Zbýval mi půlrok do státnic a měl jsem uzavřené téměř všechny předměty, tak jsem toho chtěl nějak využít. Začal jsem se tedy zajímat o stáže, a protože jsem již byl na Erasmu ve Finsku, tak jsem chtěl nabyté znalosti někde využít. Nejprve jsem chtěl vyjet do německy mluvících zemí, abych si procvičil jazyk, ale když jsem přišel na konzultaci, má studijní referentka mi doporučila Austrálii a řekla, že tam právě vyjíždí ještě jedna studentka. Tak jsem ji tedy kontaktoval a bylo jasno.
Co bylo nutné zařídit před odjezdem?
V Austrálii je vízová povinnost, naštěstí pro dobrovolníka stážistu do tří měsíců stačí turistická víza, která jsou zdarma. Stačilo si tedy obstarat ubytování, které jsem si zařídil na vlastní pěst, a samozřejmě bylo potřeba komunikovat s organizací ohledně průběhu stáže. Pak jsem si jen pořídil letenky a mohl jsem vyrazit.
Můžeš popsat svůj pracovní den?
Vstával jsem brzy ráno, šel jsem si zasurfovat a po sprše jsem vyrazil na kole do práce. Tam jsem dostal pokyny, který sport se kterou skupinkou lidí s mentálním postižením budu mít na starost. Program byl rozdělen na dopolední a odpolední a každý trval s dopravou asi dvě a půl hodiny, některé byly ale celodenní. Pro klienty bylo na výběr z více než 100 druhů sportovních a rekreačních aktivit, proto i pro mě byl každý den jiný a zajímavý. Mé oblíbené programy byly gym, fishing, sailing, golf, surfing, kayaking, swimming, bowling, gardening, cooking, self defence a také jsme občas jezdili na farmu nebo na drama či muzikoterapii. Po práci jsem jel domů zase na kole nebo tramvají, která jela od organizace přímo až do míst, kde jsem bydlel. Poté jsem si šel vždy podle energie zasportovat a každý den jsem ukončil velkým vařením, které sloužilo jako večeře a pak i oběd na druhý den.
Kde jsi bydlel a jak ses stravoval?
Bydlení i stravu jsem si zajišťoval sám, takže jsem volil nízký nájem v horších podmínkách a vaření byla jedna velká improvizace ze základních surovin.
Jak jsi trávil volný čas? Měl jsi možnost cestovat?
Svůj volný čas jsem vyplňoval sportem. Přidal jsem se do klubu "Field hockey", hry která velice připomínala florbal, dále jsem hrál aktivně discgolf a jezdil trénovat s místními AFL - australský fotbal podobný americkému sportu rugby. Když jsem měl hodně energie, tak jsem chodíval trénovat s místním triatlonovým klubem a reprezentoval je v pravidelných běžeckých soutěžích. Díky velkému počtu přistěhovalců z Jižní Ameriky jsem večery vyplňoval tancem salsy a bachaty. O víkendu jsem stopem cestoval všude možně, kam se jen dalo vyjet na dva a půl dne, a to například do Sydney, na poušť, nebo třeba do australské džungle.
Když si odmyslíš cestování, jak jsi vyšel se stipendiem?
Stipendium mi nestačilo, i když jsem se snažil neutrácet. Nicméně když člověk jede tak daleko, tak musí počítat s tím, že bude potřeba něco investovat.
Cítil ses v zemi bezpečně?
Austrálie je velice bezpečná země. Ale jak už to bývá, čím větší město, tím větší nebezpečí. V přírodě si člověk musel dávat pozor spíše na hady, pavouky a krokodýly, kterých je plná Austrálie, a to především na severu země.
Na co by si studenti chystající se do této země měli dát pozor?
Základem je najít si kvalitní ubytování, protože ne vždy je nejlevnější varianta opravdu nejvýhodnější. Pokud jedete v době české zimy, nezapomeňte, že tou dobou v Austrálii teploty neklesají pod 30 stupňů, a i když je zataženo, tak se kvůli ozonové díře snadno spálíte. Takže mazat, mazat, mazat!
Dostal jsi se někdy do problémů kvůli odlišné kultuře nebo zvyklostem?
Australani mají Evropany poměrně rádi, takže má národnost byla spíše výhodou.
Liší se nějak stereotypní zobrazení země, které známe z médií a pop kultury, od reality?
Já upřímně o Austrálii před odjezdem věděl jen to, že tam žijí klokani a že zajímavé město je Sydney. Teď vím, že je to země neomezených možností, nekonečného slunce a vysokých platů.
Co považuješ za největší přínos svého pobytu v Austrálii?
Jednoznačně poznání nových kultur a to jak té novodobé, tak i tradiční aboriginské kultury z místních teritorií, také asijské a jihoamerické (především brazilské) kultury, a mnoha dalších, kterých je na východním pobřeží nespočet. Bezpochyby největší přínos je samotná stáž a působení v obrovské organizaci s více než 200 klienty, kde jsem se v rámci stáže udržoval v kondici a aplikoval to, co jsem se za bakalářské studium naučil jako hrdý student Aplikované tělesné výchovy!
Doporučil bys stáž v zahraničí i ostatním studentům a proč?
Ano! Kdybych neměl možnost vyjet přes školu s nějakým posláním a cílem, sám bych asi na tak velkou cestu kolem světa nikdy nevyjel. Reprezentujete univerzitu a jako student máte po světě spoustu výhod. Využijte toho, protože po dokončení studia budete mít daleko víc výmluv proč nejet, než máte teď!