Po čase se s naším seriálem opět podíváme do země javorového listu, na kanadské University of Alberta totiž absolvovala svůj zahraniční studijní pobyt studentka aplikované tělesné výchovy Barbora Procházková. Jak si pobyt užila a jak se jí v Kanadě studovalo? Dozvíte se na následujících řádcích.
Proč jsi zvolila právě tuto destinaci?
Musím se přiznat, že původně jsem si vůbec pro svůj zahraniční program nezvolila Kanadu. Ve svém výběru jsem měla Finsko a Norsko a až u pohovoru s pedagogy, který následuje po anglických testech, jsem byla dotázána, proč jsem si nedala i Kanadu. V té chvíli mi to přišlo jako sen. Nikdy v životě jsem tak daleko nebylo a svět „tam za oceánem“ byl pro mě něco nepředstavitelného. Na otázku, zda mohou přidat Kanadu na můj seznam destinací, jsem s nadšením kývla. A ono to vyšlo!
Cítila jsi podporu ze strany zahraničního koordinátora na hostitelské univerzitě?
To rozhodně ano. Hned první školní den mi přišel e-mail od Seana, který dělá na University of Alberta zahraničního koordinátora. Sešli jsme se osobně, ukázal mi školu, zejména prostory, které budu v rámci svých předmětů využívat, a upozornil mě, že při jakémkoliv problému se na něho mohu obrátit. Byl velice přívětivý. Já jsem naštěstí během svého studia žádný problém neměla, takže jsem jeho nabídku nemusela využít.
Můžeš popsat své zkušenosti s ubytováním a stravováním?
Byla jsem ubytovaná v HUBu, což jsou nově zrekonstruované koleje přímo v komplexu univerzity. Bydlela jsem ve 3. patře, kde se nacházely dva čtyřpokojové byty (čtyři soukromé pokoje a společné prostory, jako jsou koupelna, kuchyň a obývací pokoj). Předem si můžete vybrat koleje, ve kterých chcete bydlet, samozřejmě jsou zde finanční rozdíly. Já volila tu nejlevnější variantu. Také jsem chtěla spolubydlící a to se mi i splnilo. Náš byt byl na začátku nezařízený, ale všechno, co jsme potřebovaly, jsme v rámci univerzitního výletu do Ikea zakoupily a náklady si mezi sebou rozdělily. Takže to ve finále nebyl takový problém.
Co se týče stravování, je to jiné než u nás. V Kanadě neexistují menzy. Najdete zde spíše klasické fastfoody či restaurace nejrůznějších světových kuchyní. Ovšem jídlo v Kanadě je velice drahé, takže jsem si nakupovala v supermarketu a vařila na bytě.
Jak probíhalo tvé studium?
Studium je diametrálně rozdílné než na naší univerzitě. V každém semestru si vyberete „pouze“ 3–5 předmětů, které se vám opakují několikrát týdně. Máte například každý předmět 2x–3x týdně po hodině a půl v rámci přednášek a seminářů.
I když jsem měla zapsané jen čtyři předměty, školu jsem měla od pondělí do pátku. Systém v Kanadě je navíc rozdílný v tom, že na každou hodinu máte reading a k němu dané otázky, o kterých se poté společně bavíte přímo v hodině. Navíc hned po měsíci máte midterms, což jsou něco jako naše zápočty. Dále nespočet úkolů, seminárních prací, výzkumů a průběžných testů, takže se jistě nebudete nudit. Ale nic, co by se nedalo zvládnout. Učitelé jsou velice milí, a jelikož hodiny probíhají po 15–20 studentech, učitelé vás znají jménem a je to mnohem osobnější. Když jsem měla jakýkoliv problém, vždy mi s ochotou pomohli.
Jak jsi trávila volný čas? Měla jsi možnost cestovat?
Jelikož jsem měla školu od pondělí do pátku, všední dny jsem využívala na prozkoumání samotného Edmontonu, setkávání se s přáteli a také na aktivity, které se daly dělat během odpoledne ve všední dny. Jako například společné večeře s přáteli, posilovna, nákupy, byla jsem na hokeji – Edmonton Oilers, na Rodeu, což je v Edmontonu každoroční tradice, navštívila jsem Elk National Park, Magic light show, koncert Imagine Dragons a spoustu dalšího.
Víkendy jsem následně využila na cestování po okolí, zejména výlety po Národních parcích Banff a Jasper, ale také například lyžování v Marmot Basin, Sun Peaks a Revel Stoke. Na delší cestování jsem využila tzv. Reading week, což je týden volna uprostřed listopadu. S osmi kamarády, které jsem během studia potkala, jsme se rozhodli letět do Mexika. Byl to ten nejšílenější a zároveň jeden z nejlepších týdnů v mém životě (smích). Jelikož jsem měla poslední zkoušku 15. prosince a letenky domů až 23. prosince, rozhodla jsem se ještě se dvěma kamarády letět do Vancouveru, kde jsem například navštívila hokejový zápas, ve kterém hrál Jaromír Jágr (smích).
Když si odmyslíš cestování a bohatý společenský život, jak jsi vyšla se stipendiem?
Stipendium do Kanady je vysoké a řekla bych, že jsem s ním vyšla docela dobře. Vybrala jsem si nejlevnější ubytování a našla velice levný supermarket. Kanada je bohužel mnohem dražší než ČR, ale pokud se naučíte žít skromně a nerozhazovat peníze za zbytečnosti, rozhodně vám stipendium vystačí na ubytování, letenky i samotné živobytí. Já chtěla čas náležitě využít, a tak jsem hodně cestovala, ale na to už jsem využila své vlastní úspory.
Cítila ses v zemi bezpečně?
Ano, dokonce velice. Většinu času trávíte v univerzitním komplexu, rozhodně se není čeho bát. Navíc Kanaďané jsou neuvěřitelně milí a vstřícní lidé, takže jsem neměla strach ani cestovat po území Kanady.
Na co by si studenti chystající se do této destinace měli dát pozor?
Pokud pominu formality jako vízum a jiné potřebné dokumenty, bez kterých vás ani do země nepustí, rozhodně se připravte na vyšší ceny a vyšší životní styl. Jinak mě ani nic nenapadá, lidé jsou skvělí, země bezpečná, co víc si přát.
Dostala ses někdy do problémů kvůli odlišné kultuře nebo náboženství?
Vůbec ne. Za celé čtyři měsíce jsem nepotkala nikoho, s kým bych se dostala do křížku kvůli odlišné kultuře nebo náboženství. A to si myslím, že jsem se setkala s lidmi z mnoha států. Kanada celkově je v kultuře velice podobná té evropské.
Liší se nějak stereotypní zobrazení země, které známe z médií a pop kultury, od reality?
Myslím si, že celkový pohled na Ameriku je u některých Evropanů docela negativní. Ale na druhou stranu, o Kanadě jsem nikdy v minulosti neslyšela nic negativního. Je celkově známé, že Kanaďané jsou velice milí lidé, kteří jsou vám ochotní kdykoliv pomoci. Rádi o sobě vyprávějí vtip, který naprosto vystihuje jejich povahu: „Když stoupnete Kanaďanovi na nohu, tak se vám omluví.“ Je to naprostá pravda. Usměvavé prodavačky, lidé, co vám s úsměvem podrží dveře, pokaždé když vylézáte z autobusu, poděkujete a řidič vám popřeje krásný den. Tohle mě naprosto ohromilo a velice se mi to zalíbilo.
Co považuješ za největší přínos svého studijního pobytu?
Možnost vycestovat na opačný konec světa se záštitou naší univerzity, zkusit si naprosto rozdílné studium v angličtině, poznat nové kamarády z nejrůznějších konců světa, vidět krásnou přírodu, okusit pravou kanadskou zimu, procestovat nový kus světa. A nakonec i schopnost postarat se sama o sebe v cizí zemi.
A musím se přiznat, že obrovským zážitkem mi jistě do konce života zůstane to, že mi na Štědrý den uletělo navazující letadlo z Islandu do ČR a nejbližší letělo až za 2 dny. Nemít peníze, nic k jídlu a přečkat tři dny a dvě noci na letištní lavičce se všemi svými zavazadly bylo opravdovým zážitkem ke konci celé zahraniční stáže. Takže zažít netradiční vánoční svátky v podobě více než 56 hodin na letišti mám snad už v tomto životě splněno (smích).
Doporučila bys studium v zahraničí i ostatním studentům a proč?
Za mě jedno obrovské ANO! Byly to zatím ty nejúžasnější čtyři měsíce v mém životě. Univerzita mi umožnila vycestovat na prestižní kanadskou univerzitu, dala mi na to finance a možnost okusit zcela rozdílný školní systém a taktéž život v jiné zemi, zlepšit angličtinu, poznat nové přátelé a rozšířit obzory do budoucna. Pokud váháte kvůli jazykové bariéře, tak na to zapomeňte. Také jsem se bála a nakonec se mi potvrdilo to, co je všeobecně známé: Chceš se naučit jazyk? Vycestuj do země, ve které se tak mluví. Žijeme jenom jednou, tak neváhejte.
Zkušenosti dalších studentů si můžete projít na této stránce.
