Projekty a granty
Na Fakultě tělesné kultury jsou řešeny mezinárodní i české výzkumné granty a projekty. Za stěžejní jsou považovány mezinárodní projekty IPEN a HBSC.
IPEN Adolescent
| Mezinárodní výzkum zastavěného prostředí a pohybové aktivity
Cíle
Hlavním cílem je využít srovnatelnou metodiku minimálně v 9 různých zemích k získání odhadů síly vlivu zastavěného prostředí na pohybovou aktivitu a hmotnost adolescentů, z nichž budou moci být navrženy environmentální i politické intervence.
Dílčí cíle jsou:
- odhadnout sílu vztahu mezi objektivně měřeným prostředím okolí místa bydliště pomocí GIS a objektivně měřenou pohybovou aktivitou a časem stráveným sezením pomocí akcelerometrů;
- odhadnout sílu vztahu mezi subjektivním hodnocením prostředí okolí místa bydliště (dotazník IPEN Adolescent) a subjektivně zaznamenanou chůzí/jízdou na kole do/ze školy včetně účasti ve sportovních klubech či kroužcích;
- odhadnout sílu vztahu mezi objektivně i subjektivně hodnocenými podmínkami prostředí a nadváhou/obezitou u adolescentů (definovanými na základě mezinárodních standardů).
Realizace
Projekt IPEN Adolescent je koordinovaný výzkum zaměřený na zastavěné prostředí, pohybovou aktivitu (PA), sedavý způsob života a obezitu používající společnou metodiku a vycházející z dokončené studie TEAN u adolescentů v USA a studie IPEN řešenou výzkumným týmem IPEN.Předpokládáme účast alespoň 4680 adolescentů ve věku 12–18 let z nejméně 9 zemí. Každý stát by měl získat souhlas s monitorováním u minimálně 300 adolescentů vybraných z různých typů zastavěného prostředí lišících se mírou chodeckosti a socioekonomickým statusem. Každá země zapojená v projektu IPEN Adolescent získá objektivní data o PA a času stráveném sezením pomocí akcelerometrů. Charakteristika zastavěného a sociálního prostředí, psychosociální a demografické proměnné a další výstupy (aktivní transport do školy, účast v organizovaných sportovních a pohybových kroužcích) budou hodnoceny na základě standardizovaných dotazníků. Z GIS (geografické informační systémy) budou samostatně vyhodnocené charakteristiky hodnocení míry hodeckosti (infrastrktura okolí místa bydliště podporující docházku do míst určení), míry hratelnosti (přístup k volnočasovým zařízením), a pěší dostupnosti (chodníky, doprava, překážky pro chůzi). Následné sdružování samostatných analýz povede k vytvoření indexu „přátelskosti k pohybové aktivitě“. Analýzy budou nastaveny pro víceúrovňové (multi-level) seskupování a individuální demografické proměnné.
HBSC
| Mezinárodní výzkumná studie o zdraví a životním stylu dětí a školáků
Cíle
Cílem studie je monitorovat zdraví a se zdravím související chování školáků v jejich sociálním kontextu a prohloubit porozumění mechanismů ovlivňujících rozdíly a změny ve zdraví a rizikovém chování školáků při přechodu z dětství do adolescence. Cílem projektu v roce 2010 bylo pokračování účasti v kolaborativní studii od roku 1994, získání nových poznatků o chování dětí školního věku a propojení nových dat s již existujícími zprávami z let 1994, 1998, 2002 a 2006, které byly pořízeny na reprezentativních souborech 11, 13 a 15letých dětí v ČR.
Realizace
HBSC studie má vytvořený standardizovaný výzkumný postup, který zajišťuje teoretický rámec nejen výzkumných témat, ale i sběru dat a analytických postupů a je aplikovatelný u všech zemí participujících na studii. Členové výzkumné sítě HBSC spolupracují na tvorbě tohoto mezinárodního výzkumného postupu u každé čtyřleté studie. Praktický sběr dat probíhá ve školním prostředí (základní školy a víceletá gymnázia), prostřednictvím mezinárodního standardizovaného HBSC dotazníku, u věkových skupin 11, 13 a 15 let. Doporučovaná velikost výběru pro každou ze tří věkových skupin je přibližně 1.500 žáků (celkem cca 5000 respondentů). Základní otázky dotazníku zjišťují demografické faktory (např. věk a stadium dospívání), sociální zázemí (např. struktura rodiny a socioekonomické postavení), sociální kontext (např. rodina, vrstevníci, školní prostředí), zdravotnívýsledky (např. subjektivně hodnocené zdraví, zranění, nadváha a obezita), zdravotní chování např. stravování, pohybová aktivita a způsoby hubnutí) a rizikové chování (např. kouření, konzumace alkoholu, zneužívání marihuany, sexuální chování, šikanování). Výzkum probíhá každé 4 roky, což umožňuje opakovaně získávat relevantní, srovnatelné údaje, vhodné pro tvorbu politik a opatření především v oblasti veřejného zdraví.