Že handicap nemusí být překážkou pro studium v zahraničí jsme vás informovali před pár týdny již prostřednictvím rozhovoru s Katkou Korgerovou. Druhým zářným příkladem je Jana Hrubá, která se se svým vozíkem postavila finské zimě. Díky svému úsilí, ale také všestranné podpoře domácí i zahraniční univerzity zvládla studium ve finském Vierumäki bez problémů a ze svého pobytu si přivezla spoustu nezapomenutelných zážitků a životních zkušeností.
Na jaké univerzitě a v jakém semestru jsi absolvovala studijní pobyt?
Studijní pobyt jsem absolvovala v letním semestru 2022/2023 na Haaga-Helia University of Applied Sciences ve finském Vierumäki. Vyjela jsem v rámci 3. ročníku bakalářského studia programu Aplikované pohybové aktivity – speciálně pedagogický základ.
Proč jsi zvolila právě tuto univerzitu?
Tato univerzita byla mou jasnou volbou, protože nabízí unikátní program European University Diploma of Adapted Physical Activity (EUDAPA), který je zaměřen na oblast aplikovaných pohybových aktivit. Protože i na domovské univerzitě studuji Aplikované pohybové aktivity – speciálně pedagogický základ, chtěla jsem si rozšířit své vědomosti a poznat, jak se k této oblasti přistupuje v jiných zemích.
Měla jsi v průběhu studijního pobytu podporu ze strany českých a zahraničních koordinátorů? V čem ti pomohli?
Jelikož jsem studentka se specifickými potřebami, bylo potřeba v Česku spolupracovat nejen s koordinátorkou z Fakulty tělesné kultury, ale také z Oddělení pro mobility Úseku pro mezinárodní spolupráci Univerzity Palackého. Ta mi pomáhala zejména s vyřízením finančních prostředků týkajících se mých specifických potřeb. Protože k pohybu používám mechanický vozík, bylo nutné zařídit asistenci na celou dobu pobytu, finance na dopravu a také na zapůjčení kompenzačních pomůcek.
Zahraniční koordinátorka byla od začátku velice vstřícná a snažila se vše zařídit, případně upravit dle mých potřeb.
Jaká byla náročnost studia, průběh předmětů, docházka, plnění úkolů a zkoušek?
V rámci programu EUDAPA jsme měli harmonogram sestavený od koordinátorky na celý pobyt. V něm se střídaly teoretické bloky, které vedli odborníci v oblasti aplikovaných pohybových aktivit z nejrůznějších koutů světa, s praktickými částmi výuky, kde jsme si spoustu aktivit z výuky mohli vyzkoušet na vlastní kůži. Specifikem celého programu byly také čtyři projekty, které jsme jako studenti organizovali. Jednalo se o goalballový turnaj v Espoo, aktivizační program ve věznici v Mikkeli, zimní camp ve finském Laponsku a čtyřdenní program pro seniory. U těchto projektů jsme si vyzkoušeli vše od plánování, organizace, samotné realizace až po zhodnocení.
Co se týče plnění úkolů a zkoušek, úkoly nám byly zadávány vyučujícími z teoretických lekcí, většinou se jednalo o doplnění nebo rozšíření zmiňované problematiky. Vše bylo přehledně zavěšeno v Moodlu. Zkoušky jsme v rámci programu měli dvě. První z nich bylo vypracování seminární práce na zvolené téma dle specializace, kterou jsme si vybírali z nabízených v rámci programu EUDAPA. Druhá zkouška se skládala z testů v první a druhé polovině pobytu.
Můžeš popsat své zkušenosti s ubytováním a stravováním? Mohla jsi využít studentské koleje?
Ubytovaná jsem byla přímo v kampusu ve Vierumäki, kde se nachází apartmány pro studenty. Já jsem měla větší apartmán z důvodu snazšího pohybu určený pro čtyři studenty. Sdílela jsem ho s další studentkou z FTK a se svojí asistentkou. Celý apartmán byl před mým příjezdem upraven na bezbariérový, což mi velmi usnadnilo pohyb.
Stravování probíhalo v hotelové jídelně nedaleko ubytování formou bufetu. Měli jsme možnost chodit na snídaně, obědy i večeře, já jsem však chodila pouze na obědy. Strava byla pestrá a vybral si zde opravdu každý. Na oběd lze také uplatnit studentskou slevu.
Jak jsi trávila volný čas? Měla jsi možnost cestovat?
V kampusu se nacházelo velké množství sportovišť, které studenti mají možnost navštěvovat zdarma, takže jsem ve volném čase využívala právě je. Mými nejoblíbenějšími se staly běžkařské trasy, které jsem mohla zdolávat na sitski zapůjčené ve Finsku z prostředků získaných přes Úsek pro mezinárodní spolupráci UP. Jelikož byl sníh skoro celou dobu mého pobytu a pohyb na mechanickém vozíku byl pro mě docela obtížný, mohla jsem si krásy místních lesů vychutnávat právě díky nim.
Možnost cestovat jsem měla zejména díky projektům v rámci pobytu a také o prázdninách a dnech volna. To jsem vyrazila do finského hlavního města Helsinki, odtamtud do města Porvoo a později i do Tallinu v Estonsku. Cestu tam jsem absolvovala trajektem, což byl velký zážitek.
Jak jsi vyšla se stipendiem? Musela jsi mít našetřeno?
Z důvodu mých specifických potřeb jsem měla stipendia dvě. Jedno z programu Erasmus+ a druhé na zajištění mých specifických potřeb, kterými byli asistenti, kompenzační pomůcky zapůjčené jak z Centra APA, tak z půjčoven přímo ve Finsku, a zvýšené náklady na dopravu a zasílání balíků s nezbytnými pomůckami.
Stipendium z programu Erasmus+ mi pokrylo náklady na ubytování a stravu, zbylé výdaje jsem hradila ze stipendia Olomouckého kraje a z vlastních zdrojů.
Cítila ses v zemi bezpečně?
Ve Finsku jsem se cítila bezpečně, Finové jsou velmi ochotní a vstřícní, pokud vidí člověka s handicapem, neostýchají se zeptat nebo rovnou pomoci.
Na co by studenti chystající se do této destinace měli být připraveni nebo si dát pozor?
Ve Finsku je obecně dražší život než v Česku, takže je důležité mít dostatek financí. Pokud člověk vyráží přímo do Vierumäki, je dobré si do začátku přivézt také nějaké základní potraviny, protože do obchodu je nutné jet autobusem, což je někdy při výuce obtížnější.
Také je dobré mít v mobilním telefonu aplikaci pro městskou hromadnou dopravu, kde je možné sledovat trasy autobusů, protože většina autobusů staví na znamení a přímo v autobuse není informační tabule. Po dobu mého pobytu ve Finsku se často měnily jízdní řády, takže díky aplikaci jsem měla aktuální přehled.
Liší se nějak zobrazení země, které známe z médií, od reality? Co tě nejvíce překvapilo?
Nejvíce mě překvapilo, jak je Finsko rozlehlé, na zimní kurz jsme se vypravili do Laponska, které je stále ve Finsku a cesta tam byla dlouhá 877 km. I přes velké vzdálenosti je však ve Finsku zajištěna příjemná autobusová i vlaková doprava.
Zároveň jsem byla velice mile překvapená z přístupnosti veřejné dopravy. Většina autobusů a vlaků byla plně bezbariérová.
Co považuješ za největší přínos svého studijního pobytu?
Největším přínosem mi byly praktické bloky výuky a exkurze, které jsem v rámci pobytu absolvovala. Šlo například o exkurzi do rehabilitačního centra. Právě ta mi umožnila více nahlédnout do finského systému, co se týče osob se zdravotním postižením. Finsko má tuto oblast propracovanější a přívětivější k osobám s postižením než Česká republika.
Doporučila bys studium na této univerzitě i ostatním studentům? Pokud ano proč?
Ano, studium na Haaga-Helia University of Applied Sciences jednoznačně doporučuji. Jsou zde velmi milí lidé, moderní prostředí, a pokud se vyskytnou neočekávané situace, vše je obratem vyřešeno.
Je ještě něco, co bys chtěla dodat a zdůraznit?
Erasmus je skvělá příležitost, jak získat nové vědomosti, seznámit se se studenty z nejrůznějších částí světa, ale i poznat sama sebe. Ani handicap nemusí být překážkou vycestovat v rámci studia a překonat tak bariéry.
