Země tisíců jezer a tamní Haaga-Helia University of Applied Sciences ve Vierumäki se na půl roku staly domovem pro Jakuba Řičicu, který na naší fakultě před nedávnem zahájil své doktorské studium. Proč si vybral právě studijní pobyt ve Finsku? Trávil více času v tělocvičně, či v menze? Byla mu zima? Odpovědi najdete na následujících řádcích.
Proč jsi zvolil právě tuto destinaci?
Finské Vierumäki jsem si vybral, protože to pro mě jako studenta navazujícího magisterského studia aplikovaných pohybových aktivit byla ideální varianta. Vierumäki je speciální tím, že zde už dlouhá léta probíhá vzdělávací program jménem EUDAPA, který je zaměřen na zdokonalování sebe samého v oblasti práce s handicapovanými lidmi. Byla to pro mě obrovská výzva, protože já sám jsem handicapovaný. Spolu s asistentem a spolužákem v jedné osobě jsme všechno bez problémů zvládli.
Cítil jsi podporu ze strany zahraničního koordinátora na hostitelské univerzitě?
V univerzitním kampusu univerzity všechno probíhalo jako po másle. K ruce nám byla koordinátorka Mairit Pellinen, která nám se vším velice ochotně pomohla. Dokonce i se servisem auta, když jsme měli během cesty defekt. Byli jsme s ní v kontaktu především na začátku a na konci zahraničního studia. Naší pravou rukou po celou dobu našeho tamějšího pobytu byla koordinátorka celého programu Elsa Havas. Ta s námi byla v podstatě pořád, velmi pečlivě dohlížela, jestli všechno probíhá, jak má.
Můžeš popsat své zkušenosti s ubytováním a stravováním?
Navštěvovat zdejší menzu bylo jako sen! Nezastavilo mě ani několik schodů do druhého patra, kde se menza známá jako Kaskella nacházela. Výběr jídla byl velmi pestrý, každý si přišel na své. Stravuje se formou švédských stolů a razí se zde heslo: studuješ na sportovní fakultě, tak i zdravě jíš. Každý den čerstvé saláty, rybí maso, rýže, těstoviny apod. Je zde i velký výběr drinků, které člověk může pít a různě kombinovat. Nemůžu zapomenout na úžasné dezerty formou sušenek nebo čokoládového krému… Mohl ses nacpat až k prasknutí a to všechno jenom za 2,5 € denně. Je možné chodit do Kaskelly i na snídaně a večeře a během víkendu, cena za den je bohužel odlišná. Ubytování je k dispozici klasicky na zdejších kolejích za 285 € měsíčně. My jsme ovšem byli ubytování v jiném domě v areálu, hlavně z důvodu lepší dostupnosti a bezbariérových prostor. Mým požadavkům organizátoři vyšli maximálně vstříc, za což jsem jim dodnes velmi vděčný. V areálu olympijského sportovního centra se nacházejí také dvě prádelny, kde je možné si za pár centů podle potřeby vyprat.
Jak probíhalo tvé studium?
Podstata celého programu EUDAPA spočívá v organizaci cca pěti projektů (kempů), které cílí na různé skupiny lidí s postižením. Každý kemp vedli dva vedoucí, kteří měli za úkol rozdělit úkoly a zodpovědnost na ostatní členy týmu a dát dohromady celý program daného kempu. Bylo potřeba zajistit ubytování a stravu pro účastníky a připravit celý program. Součástí programu EUDAPA jsou 2-3denní kempy pro osoby s dětskou mozkovou obrnou, psychiatrickými problémy, mentálním postižením, organizace programu pro vězně, který probíhal přímo ve vězení, či návrh a stavba bezbariérového ohniště. Měli jsme i možnost se s účastníky potkat před projektem, což nám pomohlo se na daný projekt co nejlépe připravit.
Jak jsi trávil volný čas? Měl jsi možnost cestovat?
Veškerý volný čas jsme trávili v obrovském sportovním centru. K dispozici bylo snad všechno, co si sportovně založený student může představit. Obrovská posilovna, kde jsem trávil většinu volného času, bazén, sauna, několik hřišť pro různé týmové sporty a v neposlední řadě je zde k dispozici velký atletický ovál a krytá ledová plocha. Cestovali jsme opravdu hodně, protože jsme do Finska jeli ještě s dalšími spolužáky autem, což bylo asi nejlepší rozhodnutí, hlavně kvůli lepší mobilitě mě samotného. Poznal jsem opravdu kus světa. Týden jsme strávili v krásném Švédsku a Petrohradě v Rusku – určitě doporučuji tyto země navštívit!
Jak jsi vyšel se stipendiem?
Ve Finsku je o něco dražší život, než jsme zvyklí z domova. Stipendium jsem použil na zaplacení ubytování a na stravu. Zbyly mi i peníze na cestování, díky cenám v menze a využívání veškerých aktivit uvnitř kampusu zdarma. Samozřejmě jsem finance na cestování čerpal i z vlastních prostředků.
Cítil ses v zemi bezpečně?
Ve Finsku jsem se cítil naprosto bezpečně, kriminalita je zde na velmi nízké úrovni. Lidé jsou velmi milí a snaží se být ve všem nápomocní. Nemají žádný problém s vámi komunikovat velmi dobrou, plynulou angličtinou bez ohledu na jejich věk. Při příjezdu ze Švédska jsme zjistili, že jsme měli celou dobu odemčený dům, kde jsme bydleli, a absolutně nic se nám odtud neztratilo, což si myslím, mluví za všechno!
Na co by si studenti chystající se do této destinace měli dát pozor?
Teplé oblečení je rozhodně základ. Mrazy zde dosahovaly občas i 26 °C pod nulou! Nezapomenout na vitaminy, ty jsou velmi důležité. Taky jsem se ze začátku vyrovnával s nedostatkem světla a slunce.
Dostal ses někdy do problémů kvůli odlišné kultuře nebo náboženství?
Potkalo se zde velké množství různých lidí, kultur a zvyků. Občas nebylo úplně jednoduché pochopit chování druhých, protože pro mě to bylo velmi odlišné. I přes občasné neshody jsem nakonec s každým spolužákem našel společnou řeč.
Liší se nějak stereotypní zobrazení země, které známe z médií, od reality?
Finsko, země tisíců jezer, opravdu dostálo svého přívlastku. Nádherná příroda, prostředí, hned na začátku pobytu jsem věděl, že se mi bude těžko odjíždět. Uchvátilo mě to, jsem za tuto příležitost velmi vděčný.
Co považuješ za největší přínos svého studijního pobytu?
Poznání světa, což pro mě jako handicapovaného studenta má obrovskou váhu. Poznání nových kultur a zvyklostí, možná také navázání doživotních přátelství. Objevení nových možností a práce v oboru APA, úplně nový fungující finský vzdělávací systém, který je velmi přínosný a mě osobně velmi zaujal. Samozřejmě také velké zlepšení angličtiny.
Doporučil bys studium v zahraničí i ostatním studentům a proč?
Studijní pobyt ve Finsku bych doporučil opravdu každému, především studentům oborů APA a ATV. Idea studia je zde opravdu propracovaná a jejich metoda „learning by doing“ je jedinečná. Není čeho se bát, zvládneš všechno, úplně stejně jako já, i když mám handicap. Je potřeba se toho nebát! Půlrok ve Finsku mi ukázal, že i s handicapem se dá procestovat svět. Od té doby už mám za sebou asi deset leteckých výletů, většinou úplně sám.