„Hodně naexpená“ se dle svých slov vrátila ze zahraničního studijního pobytu Eliška Roháčková, toho času studentka navazující tělovýchovy a matematiky. Jejím dočasným domovem byla země vycházejícího slunce a tamní Nippon Sport Science University (dále NSSU)…
Proč jsi zvolila právě tuto destinaci?
Už od základní školy, kdy jsem se začala dívat na japonské anime, mi je japonská kultura velmi blízká. Na střední škole jsem začala cvičit tradiční karate a na vysoké škole jsem v rámci C předmětů navštěvovala několik předmětů z japanistiky a praktické předměty japonských bojových umění s mečem, které naše univerzita nabízí. Jsou to Kendo a Katori shinto ryu (pro zájemce: zkratka předmětu je BATTO). Takže když jsem viděla, že FTK nabízí zahraniční studijní pobyt i v Japonsku, byla to pro mě jasná volba.
Cítila jsi podporu ze strany zahraničního koordinátora na hostitelské univerzitě?
Určitě ano. Na NSSU bylo celé zahraniční oddělení velmi vstřícné. Všichni se mi snažili pomoci s čímkoliv. Jak už to u Japonců bývá zvykem.
Můžeš popsat své zkušenosti s ubytováním a stravováním?
První informace byla taková, že si mám ubytování zajistit sama, ale naštěstí mi později sdělili, že můžu bydlet v univerzitním guesthousu. Byl tři minuty chůze od školy, velmi uklizený, tichý, prostorný, se společnou prádelnou, koupelnou a vybavenou kuchyní. Měla jsem samostatný pokoj pro V.I.P. osoby v posledním patře s vlastní kuchyňkou, koupelnou, televizí a balkónem. Pokoj byl moc hezký a na Tokio za velmi malé peníze. Často jsem si vařila, protože to vyšlo nejlevněji, ale občas jsem zašla i do univerzitní menzy. Jídlo mi chutnalo, výběr byl velký a cena byla asi poloviční než v restauraci.
Jak probíhalo tvé studium?
Výuku jsem měla každý všední den, ale protože bylo vše v japonštině, navštěvovala jsem jen sportovní předměty. Polovina z nich byly klasické, jako je třeba ping-pong, basketbal, atletika, a druhou polovinu tvořila bojová umění, kvůli kterým jsem tam jela. Učitelé byli opravdu experti v oboru a ve všem mě technicky velmi posunuli.
Jak jsi trávila volný čas? Měla jsi možnost cestovat?
Cestovala jsem téměř každý víkend ať už po okolí nebo se stanem na víkend někam dál. Měli jsme povoleny snad čtyři absence a dva týdny byly prázdniny, takže pro cestování téměř ideální podmínky. Ve volném čase jsem chodila do karate klubu na univerzitě, ve kterém se trénovalo každý den kromě neděle, a v posledním měsíci pobytu jsem navštěvovala Sugino dojo, kde jsem se učila pod samotným mistrem Sugino Katori shinto ryu.
Když si odmyslíš cestování a bohatý společenský život, jak jsi vyšla se stipendiem?
Vedla jsem si poctivě v excelu účetnictví, a můžu tedy s jistotou říci, že mi stipendium stačilo na letenku, ubytování a základní potraviny spolu s útratou v menze.
Cítila ses v zemi bezpečně?
Ano. Japonsko je velmi bezpečná země. Nekrade se tam, večer v centru se taky nemusíte bát jít po ulicích. Nic zlého se mi tam nikdy nepřihodilo.
Na co by si studenti chystající se do této destinace měli dát pozor?
Nezapomenout si vzít redukci na zásuvku. A taky se hodí umět trochu japonsky, protože anglicky tam téměř nikdo neumí.
Dostala ses někdy do problémů kvůli odlišné kultuře nebo náboženství?
Spíš naopak. Ve škole mě obletovali kvůli mým barevným očím, bílé kůži a evropskému stylu oblékání.
Liší se nějak stereotypní zobrazení země, které známe z médií a pop kultury, od reality?
Myslím, že ne. Japonci pracují od nevidím do nevidím, i děti jsou časově vytížené. Večer jsou cestující do vlaku opravdu zatlačováni. Ale překvapilo mě, jak jsou nesamostatní. Všechno jim musí někdo říct, nad věcmi se nezamýšlejí. Prostě jen splní úkol. Takže ty obrázky, na kterých jde dav Japonců jen po půlce schodiště, protože po druhé straně se chodívá opačným směrem, ale nikdo po ní nejde, jsou pravdivé.
Co považuješ za největší přínos svého studijního pobytu?
Hodně jsem se zlepšila ve studovaných sportech a bojových uměních. Studium mě inspirovalo v odlišných přístupech k výuce sportů. Procestovala jsem vysněná místa. Celkově mě tento pobyt hodně „naexpil“. Také bych ráda zmínila tréninky v Sugino dojo. Tu tradiční japonskou atmosféru plnou tvrdé práce a etikety nikdy nezapomenu.
Doporučila bys studium v zahraničí i ostatním studentům a proč?
Ano! Jeďte kamkoliv. Pokud váháte, bojíte se nebo si myslíte, že na to nemáte čas, i tak vyjeďte. Získáte mnoho životních zkušeností, kopec zážitků, hromadu přátel ze zahraničí a o trošku víc poznáte svět, ve kterém žijeme. A jako bonus vám s různými problémy pomohou jak u nás na FTK, tak i ve světě. Cestování zdar!
